BARWIG Franz 19.4.1868-15.5.1931

Z Personal
Franz BARWIG
Narození 19.4.1868
Místo narození Šenov u Nového Jičína
Úmrtí 15.5.1931
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 75- Sochař nebo medailér

BARWIG, Franz, * 19. 4. 1868 Šenov u Nového Jičína, † 15. 5. 1931 Vídeň (Rakousko), sochař

Z rodného Kravařska odešel B. studovat do Vídně, kde žil a pracoval většinu svého života. 1904 absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu a byl povolán na specializovanou řezbářskou školu ve Villachu. Po dvou letech se vrátil do Vídně, kde krátce působil na ministerstvu vyučování, 1909 odešel jako pedagog na Uměleckoprůmyslovou školu. Touha po úplné nezávislosti svobodného umělce jej přiměla vzdát se 1921 profesorského místa. Práci ve vídeňském ateliéru přerušil v polovině 20. let. Odešel do USA, kde vstoupil do služeb americké uměnímilovné velkoprůmyslnice Marjorie Merriwather Postové, pro jejíž sídlo v kalifornském Palm Beach vytvořil více než stovku plastik. 1927 se vrátil do Vídně; od konce 20. let mu tvůrčí práci ztěžovala progresivní paralýza rukou, která ho dohnala až k sebevraždě.

B. příležitostně pracoval s kamenem i bronzem, avšak jeho nejoblíbenějším materiálem bylo dřevo. Dřevěné plastiky, inspirované mistry pozdní gotiky, se vyznačovaly dokonalým zpracováním a realistickými formami. V ranném období tvorby se prosadil drobnými, dynamicky rozpohybovanými figurami zvířat (Bojující medvěd, Skákající kůzlata), které byly výsledkem studia a pozorování, mj. ve vídeňské zoologické zahradě. Později se B. věnoval i ztvárnění lidských figur. Pod vlivem etnografické přehlídky k 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn, B. začal vytvářet zvláště postavy venkovanů v lidových krojích, u nichž zdůrazňoval emoce a pohyb (Tančící venkované). B. měl ohlas už za života, svědčila o tom účast na výstavách v Evropě (např. Berlín 1903, Vídeň 1910, 1929–30, Stockholm 1912, Mnichov 1917). Řada B. děl je ve sbírkách evropských galerií (Vídeň, Praha, Opava, Essen, Hamburk) i na veřejných prostranstvích (kašna v Novém Jičíně, sousoší v kostele sv. Petra Canisia ve Vídni). Sochařství se věnovali rovněž B. synové Walter a Franz.

D: Katalog der Wiener Sezession mit Gedächtnisausstellung F. B., Wien 1931; výstava Wien um 1900, Wien 1964; retrospektivní výstava a katalog F. B. d. Ältere 1868–1931, Wien 1969.

L: G. Kala, Die Tierplastiken F. B. des Älteren 1868–1931, disertace Wien 1978; Sudetendeutsche Lebensbilder 3, 1934, s. 121n.; MSA 1988, č. 91, s. 15; ÖBL 1, s. 52; BL 1, s. 53.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Boček