BASSEVI von Treuenberg Jakob 1570-1634

Z Personal
Jakob BASSEVI von Treuenberg
Narození 1570
Místo narození Verona (Itálie)
Úmrtí 1634
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

BASSEVI von Treuenberg, Jakob, (též BAŠEVI, z BATŠEVA), zv. Jakub Šmiles, * 1570 Verona (Itálie), † 1634 Mladá Boleslav, dvorní bankéř, představený pražské židovské obce

Do Prahy přišel spolu se svým bratrem Samuelem v devadesátých letech 16. století. Stal se bankéřem tří císařů – Rudolfa II., Matyáše i Ferdinanda II. a jeho transakce sahaly daleko za hranice Čech. 1599 za služby císařskému dvoru získal i s celou rodinou řadu privilegií – např. právo svobodného obchodování, volného pohybu po rakouských i německých územích bez zvláštního označení, právo být souzen císařem a 1622 jej jako prvního Žida v monarchii povýšil Ferdinand II. do šlechtického stavu. 1616 se stal představeným pražské židovské obce. 1627 dal vystavět v židovském ghettu třípatrový manýristický palác s arkádovým nádvořím. Finančně přispěl i na další obecní stavby, především na špitál a lázně, nechal postavit i raně barokní Velkodvorskou synagogu. Jeho zásluhou získali pražští Židé po bělohorských událostech povolení nakupovat domy konfiskované exulantům a B. je mohl chránit i před útoky císařských vojáků. S Karlem z Lichtenštejna, Albrechtem z Valdštejna, Pavlem Michnou z Vacínova a Hansem de Witte byl od 1622 členem mincovního konsorcia, jehož finanční machinace vedly k postupnému znehodnocení měny. Po smrti Karla z Lichtenštejna (1627) byl na císařův pokyn B. zatčen a uvězněn. Podařilo se mu po čtyřiceti dnech uprchnout k Albrechtovi z Valdštejna do Jičína, kde se 1628 dostal do čela obchodní skupiny a stal se jedním z hlavních strůjců prosperity panství frýdlantského vévody. Jeho kariéra skončila s Valdštejnovou smrtí (1634), B. uprchl do Mladé Boleslavi a tam téhož roku zemřel. Byl pochován na tamním židovském hřbitově.

L: T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2. vyd., 2001, s. 77n.; J. Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, s. 382n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivana Ebelová