BAS Otakar 21.3.1879-18.3.1939

Z Personal
Otakar BAS
Narození 21.3.1879
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 18.3.1939
Místo úmrtí Praha
Povolání

44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BAS, Otakar, * 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik

Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908 měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910) a během první světové války v procesech před vojenskými soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové (1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18) a přispíval do deníku Samostatnost. Po první světové válce působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku Reforma (později Národní střed) a byl předsedou správní rady Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných publikací. Několik dní po okupaci českých zemí vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu.

D: Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky, 1935.

L: J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš 1, s. 54.

Vlastislav Lacina