BAUM Oskar 21.1.1883-1.3.1941

Z Personal
Oskar BAUM
Narození 21.1.1883
Místo narození Plzeň
Úmrtí 1.3.1941
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 291-292

BAUM, Oskar, * 21. 1. 1883 Plzeň, † 1. 3. 1941 Praha, spisovatel, hudebník

Narodil se v kupecké židovské rodině hlásící se k němectví. V jedenácti letech oslepl a z primy plzeňského reálného gymnázia byl na přání rodičů přeložen do internátního slepeckého hudebního ústavu ve Vídni, kde 1902 maturoval. Po návratu do Čech nastoupil v Praze jako synagogální varhaník, soukromý učitel hry na klavír, ladič koncertních pian a příležitostný hudební publicista. Po 1905 se sbližoval s pražskými německými židovskými spisovateli, kteří stenografovali jeho první vyprávěné prózy. Patřil k nejbližším přátelům Maxe Broda, Franze Kafky a Felixe Weltsche. Sionismus nepřijal. Od 1910 působil jako hudební pedagog, od 1922 jako hudební referent deníku Prager Presse. Po nástupu hitlerismu v Německu pomáhal německým emigrantům, po Mnichovu se neúspěšně pokusil o emigraci. Svoji rodinu vyslal do Palestiny. Dříve než mohl být odvlečen do koncentračního tábora, zemřel v pražské židovské nemocnici. B. syn Leo, před válkou šéfredaktor Prager Abendzeitung, podlehl jako zaměstnanec anglické mandátní vlády v červenci 1946 útoku izraelských teroristů.

Už B. prvotina, sbírka novel Uferdasein (1908), měla mezinárodní ohlas. V ní i v románech Das Leben im Dunklen (1909) a Ein Versuch zu Leben (1926) se objevně zabýval slepeckou tematikou s autobiografickými prvky. Nevyhýbal se ani erotismu (Drei Frauen und ich, 1928). Za román o problematice nezaměstnanosti Die Schrift, die nicht log (1931) obdržel 1932 státní cenu ČSR. Nebezpečí fašizace reflektoval v románech Zwei Deutsche (1934) a Das Volk des harten Schlafs (1937). V dramatu byl méně úspěšný. Jeho dílo se vyznačovalo hlubokou humanistickou tendencí a psychologickým ponorem a vycházelo z podnětů expresionismu, F. M. Dostojevského a Augusta Strindberga.

D: Z. Veselý a kol., Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, 1987, s. 116 (kde výběrová bibliografie).

L: W. Haas, Fragmente eines Lebens, Hamburg 1960; M. Brod, Život plný bojů, 1966; KSN 1, s. 455; M. Brod, Pražský kruh, 1993, s. 111n.; LDM 1, s. 148; OSND 1/1, s. 487; BL 1, s. 59; Wininger 1, s. 265; J. Serke, Böhmische Dörfer, 1987, s. 134; Praha – osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 52; E. J. Knobloch, Deutsche Literatur in Böhmen, Mähren, Schlesien von Anfängen bis heute, München 1976, s. 10; M. Brod, Život plný bojů, 1994, s. 29, 61, 240, 270, 286; P. Kneidl, Pražská léta německých a rakouských spisovatelů, 1997, s. 129n.

P: Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera