BAVOROVSKÝ Tomáš †1562

Z Personal
Tomáš BAVOROVSKÝ
Narození ?
Místo narození Bavorov
Úmrtí září 1562
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 294-295
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40538

BAVOROVSKÝ, Tomáš (též BAVOROVINUS, BAVORINUS), * ? Bavorov, † ? září 1562 Plzeň, kněz, kazatel

Pocházel patrně z Bavorova u Prachatic. První dochované zmínky o něm jsou z doby, kdy 1546–52 působil jako farář v Plzni. Tam díky svým odvážným kázáním katolicky reformního směru dosáhl obliby jako kazatel a autor tištěných projevů. 1552 vydal sbírku Desatero kázání o sv. pokání od různých autorů a knihu vlastních projevů a kázání O umučení Páně našeho Ježíše Krista křesťanské a pobožné rozjímání v Plzni kázané. Z Plzně odešel do Bavorska. Když obdržel místo svatovítského kanovníka, přesídlil do Prahy. 1555 byl zvolen děkanem kapituly. 1556 působil jako kazatel při dvoře Viléma z Rožmberka na Krumlově, v Bechyni zastával úřad arciděkana. Z pobytu na Krumlově se zrodilo B. nejvýznačnější dílo, Vilémem z Rožmberka v Olomouci 1557 vydaná, skvostně tištěná Postila česká, aneb kázání a výklady na evangelia, kterážto se v nedělské dny přes celý rok čtou. V původních kázáních tu B. pranýřoval vedle obecně lidských poklesků i celospolečenské problémy, mimo jiné zanedbávání výchovy dětí, bídu poddaných, nevzdělanost. Zabýval se také veřejnou kritikou duchovenstva. Postila, dedikovaná Vilému z Rožmberka, se stala jedním z nejlepších děl kazatelské prózy své doby. Další generace, zejména obrozenecké, v ní spatřovaly důležitou památku jak po stránce jazykové (obecná srozumitelnost textu, jazyková čistota, přehledná výstavba výpovědi), tak co do stránky vlasteneckého cítění i zdroje kulturněhistorických poznatků. 1820 Františkem Vladislavem Hekem upravený výňatek z Postily české vyšel v Hekově spise, posléze zkonfiskované alegorické kritice soudobých obrozenských poměrů v Dobrušce, Veliký pátek aneb Nábožné rozjímání o přehořkém umučení Pána našeho…

Po návratu do Prahy vydal B. 1561 své poslední dílo Zrcadlo onoho věčného a blahoslaveného života, v kterémž se vedle jisté zprávy písma svatého spatřiti a viděti může, jakým životem a v kterých místech po smrti svatí zůstávají. Téhož roku se musel ze zdravotních důvodů vzdát pražského kapitulního děkanství, vrátil se do Plzně a strávil tam poslední rok života. Patřil mezi významné představitele katolicismu doby vlády Ferdinanda I.

D: soupis in: Knihopis č. 1004–1007; LČL 1, s. 162; edice: J. V. P. Dittrich, Veliký pátek (1822, část B. Postily v novočeské úpravě).

L: RSN 1, s. 541; Jireček 1, s. 51n.; J. V. Novák, Kulturně historická stránka Postily T. B., in: Sborník historický 3, 1885; BOS 2, s. 33; DLČ 1, s. 713; OSN 3, s. 514; MSN 1, s. 421; J. Jakubec, F. V. Heka Veliký pátek, in: Sborník filologický 7, 1922; F. Felix, Literární Plzeň v obryse, 1930, s. 41; KSN 1, s. 457; V. Bitnar, Zrození barokového básníka, 1940, s. 23; SDLČ, s. 69; PSN 1, s. 184; J. Vopravil, Slovník pseudonymů českých a slovenských spisovatelů, 1973, s. 382; MČE 1, s. 378; LČL 1, s. 162; Osobnosti západních Čech, 2002.

P: Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová