BAYER Josef 13.6.1827-1.2.1910

Z Personal
Josef BAYER
Narození 13.6.1827
Místo narození Praha
Úmrtí 1.2.1910
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění

BAYER, Josef, * 13. 6. 1827 Praha, † 1. 2. 1910 Vídeň (Rakousko), estetik, historik architektury, literát, divadelní kritik

Otec Leopold B. byl státním úředníkem (Registrator der Landesamter-Kommandatur). Po maturitě na gymnáziu 1843 začal B. studovat na filozofické fakultě pražské univerzity a pokračoval na právech. Promoval patrně 1849 (katalog nezachován). 1846 si zapsal nepovinnou přednášku z estetiky a zároveň začal přispívat hudebními kritikami do pražského listu Bohemia, později do Ost und West a Prager Zeitung. Spolupráce s tiskem byla asi zdrojem jeho obživy v době, kdy si jako mimořádný posluchač zapsal na univerzitě ještě přednášku o klasické literatuře (1850). Traduje se, že se zajímal též o slovanské literatury. 1858–63 a 1866–71 vyučoval německý jazyk a literaturu na pražské Obchodní akademii. 1867 se habilitoval na pražské technice a získal tam zprvu neplacenou, od 1868 placenou docenturu pro obor dějiny architektury. 1871 byl povolán na vídeňskou techniku jako mimořádný profesor estetiky, 1898 tam převzal katedru dějin stavitelství. 1899 byl penzionován. Současně působil jako kritik a 1871–82 referoval v Presse o představeních dvorní činohry (Burgtheater). S Prahou udržoval trvalý kontakt, byl dopisujícím členem Společnosti pro podporou německé vědy, umění a literatury v Čechách a vydal zde některé své práce. Jako student měl mnohostranné zájmy. Revoluční dění 1848 ho inspirovalo k článkům o národnostních a politických otázkách pro lipský časopis Der Grenzbote (1849). S přezdívkou Josef der Brahmane patřil k tzv. pražským Davidovcům, volnému sdružení hudebníků, propagujících podle vzoru Roberta Schumanna romantické ideje (spolu s Ed. Hanslickem, A. W. Ambrosem, H. Hampelem, F. Ulmem ad.). Psal i básně. Inspirován diskusemi kolem Rukopisu zelenohorského napsal 1850 libreto k dramatické scéně pro soprán a orchestr Libussa’s Prophezeihung (hudba A. W. Ambros, provedení Praha 7. 4. 1850). 1853–56 vytvořil obsáhlá pojednání o estetice (Aesthetik in Umrissen, Aesthetische Untersuchungen), jež byla – na rozdíl od dobových zvyklostí – založena na empirickém východisku a přihlížela k vývoji soudobého umění. Ve Vídni žil zcela v ústraní a věnoval se divadlu, literatuře a architektuře. Psal o přestavbě města do moderní monumentální podoby, o ochraně památek, architektonické konstrukci divadel, podrobně popsal stavební úpravy budovy Burgtheater ad. Zabýval se otázkami stylu ve stavitelství a prosazoval přizpůsobení architektury praktickým životním potřebám.

D: Aesthetik in Umrissen, Graz 1856–1863, 2 sv.; Aesthetische Untersuchungen, 1863; Von Gottsched bis Schiller. Vorträge über die klassische Zeit des deutschen Dramas, 1863, 2. přepracované vyd. 1869; Bildende Kunst der Gegenwart, Wien 1874; Aus Italien. Kultur-und kunstgeschichtliche Bilder und Studien, Leipzig 1885; Das neue k. k. Hofburgtheater als Bauwerk mit seinen Sculpturen- und Bilderschmuck, Wien 1894; Das k. k. Hofburgtheater vor und nach der Rekonstruktion, Wien 1900; Literarisches Skizzenbuch, 1905 (sebrané časopisecké články); Studien und Charakteristiken, 1908; R. Stiassny (ed.), J. B., Baustudien und Baubilder. Schriften zur Kunst, Jena 1919.

L: Die k. k. Deutsche Technische Hochschule, Prag 1806–1906, 1906, s. 61; Die Prager Handelsakademie. Von ihrer Gründung bis zur Gegenwart. 1856–1873, 1873, s. 45; ODS, s. 175; Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog 15, 1913, s. 218; Red., J. B. †. Zwei Urteile über ihn, in: Deutsche Arbeit 9, 1909, č. 10, s. 721n.; Kosch, s. 93; Österreichische Nationalbiographie 1815–1950, I, 1957, s. 58; Dokonalý antiwagnerián Eduard Hanslick. Paměti, fejetony, kritiky, výbor z díla (přeložila a vyd. J. Ludvová), 1992, s. 60, 312, 169; B. & E. Lomnäs – D. Strauss, Auf der Suche nach der poetischen Zeit. Der Prager Davidsbund, 2 sv., Saarbrücken 1999, zvláště sv. 1, s. 170n., sv. 2, s. 280n. (kde přetisk kritiky z Bohemie 1846, básně Sänger und König a libreta Libussa’s Prophezeihung).

P: 8 kartonů pozůstalosti (zvláště korespondence) v LA PNP, drobnosti ve fondu Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách v Archivu AV ČR Praha.

Jitka Ludvová