BAYER Wenzel 1488-1537

Z Personal
Wenzel (Cubitus) BAYER
Narození ? 1488
Místo narození Loket
Úmrtí 11.-17.3.1537
Povolání 15- Lékaři

BAYER, Wenzel (též PAYER, PEYER, BEIER, BEYER, Wenceslaus, Václav), * ? 1488 Loket, † 11.–17. 3. 1537 ?, lékař, balneolog

Podle svého rodiště užíval někdy predikátu de Cubito. O původu B. není mnoho známo, nezachovalo se ani jméno jeho otce. Z pozůstalostního řízení je zřejmé, že měl matku Alžbětu, sestru Dorotu a bratra Matyáše. 1508 se dal B. zapsat na univerzitu v Lipsku. Absolvoval artistickou fakultu a pokračoval ve studiu medicíny, ve které postupně dosáhl bakalářského i mistrovského gradu. Další lékařské vzdělání získal v Itálii 1519–20 na univerzitě v Bologni. Od 1521 působil opět v Lipsku, kde přednášel medicínu, vždy v zimním semestru. V této době vznikl také jeho známý spis Pojednání o Karlových Varech, který byl záhy vydán tiskem společně s jeho jiným latinským pojednáním o moru. Pojednání o Karlových Varech, jeden z prvních spisů o těchto lázních vůbec, bylo silně ovlivněno B. studijní cestou po Itálii, během níž získal informace o stavu tehdejšího italského lázeňství, navštívil řadu historických lázeňských objektů a seznámil se s dobovými procedurami. Toto jeho pojednání je v mnoha ohledech doposud moderní. Za druhého lipského pobytu vstoupil B. jako rodinný lékař do služeb hrabat Šliků z Jáchymova. 1525 se stal měšťanem v Lipsku. V témž roce se oženil s Markétou Pantzmanovou. Pravděpodobně však neměl žádné potomky. Ve své odborné práci se věnoval i studiu chorob z povolání (např. horníků z Jáchymova), zejména plicním onemocněním a jejich prevenci. Další odborné spisy napsal o tzv. anglické potivé chorobě a o ústředním významu srdce. Před smrtí ovdověl, zemřel v polovině března 1537, snad raněn mrtvicí. Ve své době byl uznáván, což dokládá spis Georgia Agricoly Bermannus sive de re metallica dialogus (1530), kde je uváděn jako jeden z diskutujících lékařů (pod pseudonymem Ancon, tj. řecky loket).

D: Tractatus de termis Caroli Quarti imperatoris, sitis prope Elbogen et Vallem s. Joachimi; Consilium de Peste; Nutzlicher und kurtzer begreiff in deutschen: in waser kranckheiten das warm padt zu Elbogen noth (1521); Fruchtbare Ertzney mit irem rechten gebrauch vor den gemeinen Mann, so auf dem hochberumbten Bergwerck s. Joachymstahl … sich enthält (1523); Richtiger Ratschlag und Bericht der jetzt regierenden Pestilenz, so man den Engelischen Schweyß nennet (1529); De principatu cordis (1533).

L: J. Sajner – V. Křížek – B. Ryba (ed.), Doktor Václav Payer z Lokte. Pojednání o Karlových Varech, 1984; V. Křížek, Obrazy z dějin lázeňství, 2002; M. Vojtová a kol., Dějiny československého lékařství 1, 1970, s. 228; BL 1, s. 63; H. Sturm, Dr. W. B. Schrift über die Joachimsthaler Bergmannskrankheit aus dem Jahre 1523, 1931; F. Bernan, Dr. W. B. der älteste medicinische Monograph und Badearzt Carlsbads, in: Comotavia 3, 1877, s. 39n.; K. Ludwig, Wenzel Payer, in: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, 1930, s. 157n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eva Doležalová