BAYER z Bayerů Tadeáš 7.10.1737-9.9.1808

Z Personal
Tadeáš BAYER z Bayerů
Narození 7.10.1737
Místo narození Herrenbaumgarten (Rakousko)
Úmrtí 9.9.1808
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 304
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40573

BAYER z Bayerů, Tadeáš, * 7. 10. 1737 Herrenbaumgarten (Rakousko), † 9. 9. 1808 Vídeň (Rakousko), lékař, pedagog

Filozofická i lékařská studia absolvoval ve Vídni, 1760 získal titul doktora filozofie i medicíny. Po promoci se stal vojenským lékařem. V prosinci 1767 byl jmenován řádným profesorem patologie a lékařské praxe na pražské lékařské fakultě, na níž pak působil až do 1778. Klinickou praxi konal ve vojenské nemocnici v Hybernské ulici – tím u nás zahájil soustavnou klinickou výuku v lůžkovém zařízení. Od 1778 výuka probíhala v nemocnici milosrdných bratří Na Františku. 1772–78 zastával funkci viceředitele lékařských studií, 1778–85 vojenského protomedika habsburského soustátí ve Vídni. 1785 se vrátil do Prahy, aby se stal protomedikem Českého království, zároveň byl jmenován ředitelem pražských chudinských zaopatřovacích ústavů. Měl za úkol zřídit v Praze podle direktivních pravidel Josefa II. nové centrální zdravotní ústavy: porodnici s nalezincem, chorobinec (1789) a všeobecnou nemocnici s ústavem choromyslných (1790). Ve jmenovaných ústavech pak probíhala klinická studia mediků. 1786–92 a 1802–04 byl ředitelem lékařsko-chirurgických studií, 1786/87 rektorem pražské univerzity. 1788 se stal zdravotním radou a referentem Českého gubernia. 1788 se účastnil jako vojenský protomedik polního tažení ve válce s Bavorskem. 1791 získal šlechtický predikát. 1795 byl jmenován členem nově zřízené vojenské zdravotní komise. V prosinci 1804 odešel do výslužby a následujícího roku přesídlil do Vídně. Vedle zavedení soustavného vyučování na klinice a zřízení centrálních zdravotních ústavů v Praze se zasloužil o potírání nakažlivých chorob, zavádění očkování proti neštovicím moderní vakcinací, zřízení chemické laboratoře v Karolinu. V duchu osvícenských zásad přispěl také k rušení malých hřbitovů a zřízení centrálního hřbitova v Praze na Olšanech.

D: Grundriss der allgemeinen Pathologie, Wien 1783; Grundriss der allgemeinen Semiotik, Prag – Wien 1787; Grundriss der allgemeinen Hygiene u. Therapeutik, Prag – Wien 1788; Beschreibung der öffentlichen Armen-Versorgungsanstalten in der könig. böhm. Hauptstadt Prag, 1793.

L: Wurzbach 1, s. 196n.; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten u. Völker, Wien – Leipzig 1884–88, 1, s. 339; BL 1, s. 62; BSPLF 1, s. 61; J. Hasner, Die Entwicklung des klinischen Unterrichtes in Prag, in: Zeitschrift für Heilkunde 11, 1890, s. 345n.; D. Kirndörfer, Die Personalbibliographien der Professoren und Dekane (Nicht-Professoren) der medizinischen Fakultät… in Prag im Zeitraum von 1749–1899, Dissertation Erlangen – Nürnberg 1971, s. 83n. (kde bibliografie).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ludmila Hlaváčková