BEČVÁŘOVÁ Marie 13.2.1879-30.5.1936

Z Personal
Marie BEČVÁŘOVÁ
Narození 13.2.1879
Místo narození Choceň
Úmrtí 30.5.1936
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec

BEČVÁŘOVÁ, Marie (roz. Vintrová), * 13. 2. 1879 Choceň, † 30. 5. 1936 Praha, herečka

Vyrůstala v divadelním prostředí. Záhy začala ztvárňovat menší role. Jako čtrnáctiletá byla 1893 přijata ke kočovné herecké společnosti Ladislava Chmelenského. Pak přešla ke společnosti Antoše J. Frýdy, poté ji do svého souboru přijalo plzeňské divadlo Vendelína Budila, hrála ale také s plzeňskou společností Františka Trnky. 1897 získala u Městského divadla v Plzni stálé angažmá, kterému zůstala až do 1922 věrná. 1898 hostovala v souboru Divadla na Výstavě v Praze, řízeném J. Vávrou. Hodiny herectví brala také jako žačka Hany Kvapilové. 1904 se provdala za pokladníka Karla B. a od 1905 začala hrát pod jménem Bečvářová. 1922 odešla do Prahy, kde jí bylo nabídnuto angažmá u Městského divadla na Královských Vinohradech. Tam se z herečky ztvárňující doposud postavy naivek, veseloherních milovnic, lidových typů nesložitých maloměstských a venkovských, často hubatých žen (Fialová, L. Stroupežnický: Naši furianti, kuplířka Irma, F. Langer: Obrácení Ferdiše Pištory, bytná, R. E. Sherwood: Londýnský most, chůva, J. B. Shaw: Dům u zlomených srdcí, Fanka, K. Čapek: Loupežník), starosvětských matrón i bizarních protagonistek (Alena Ivanovna, F. M. Dostojevskij: Zločin a trest), působící v malých rolích a epizodách, stala představitelkou především charakterních postav plně využívající nové herecké výrazové možnosti realistické formy. 1931 utrpěla vážnější úraz, 1934 muselo divadlo stáhnout po rozvířené kritice výpověď, kterou jí dalo. Zemřela na Spořilově po opakovaném záchvatu mrtvice jako sedmapadesátiletá (v nekrolozích uváděn její věk 67 let). Poslední rozloučení s B. se konalo ve foyer Vinohradského divadla.

D: z rolí: Mastílková (J. K. Tyl, Fidlovačka, 1926); Fanka (K. Čapek, Loupežník, 1928); Hermelínová (V. Werner, Komediant Hermelín, 1932); Marta (J. W. Goethe, Faust, 1932); Peštová (F. Langer, Velbloud uchem jehly, 1932).

L: (datum jejího narození v druhotné literatuře kolísá mezi 1878 a 1879); Divadelní listy 5, 1904, s. 334; J. Götzová, Profi ly českých herců, b. d. (1931), s. 31n.; Československé divadlo 11/16, 1933, s. 102; R+M, Kulturní život. K hereckým přesunům u pražských divadel, in: Národní listy 74, 30. 9. 1934, příl. s. 11; nekrology in: Venkov 31, 31. 5. 1936; Lidové noviny 44, 3. 6. 1936, s. 3; Lumír 62, 1935/36, č. 8/9, s. 498; Právo lidu 31. 5. 1936; Rudé právo 3. 6. 1936; J. Port, Pohled za Bečvářovou, in: Divadlo 15/22, 1936, s. 11; Ročenka Kruhu sólistů Městských divadel pražských 14, 1937, s. 7 passim; K nedožitým 70tinám: kd (Edmond, Konrád), in: Svobodné noviny 13. 2. 1948; K nedožitým 80tinám, in: Divadelní noviny 2, 4. 3. 1959, s. 1n.; MČE 1, s. 389 (uvádí datum narození 1878); PSN 1, s. 188; OSND 1/1, s. 503, KSN 1, s. 467; J. Vodák, Tváře českých herců, 1967; DČD 3, s. 290; ČBS, s. 33; Tomeš 1, s. 65 (uvádí datum narození 1878).

P: Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová