BEČVAŘOVSKÝ Antonín František 9.4.1754-15.5.1823

Z Personal
Antonín František BEČVAŘOVSKÝ
Narození 9.4.1754
Místo narození Mladá Boleslav
Úmrtí 15.5.1823
Místo úmrtí Berlín (Německo)
Povolání 77- Hudební skladatel

BEČVAŘOVSKÝ, Antonín František (též BECZWAROWSKY, BETSCHWARZOWSKI, BETZWAROFSKY), * 9. 4. 1754 Mladá Boleslav, † 15. 5. 1823 Berlín (Německo), hudební skladatel, pedagog

Syn mydláře. 1767–74 studoval na piaristické koleji v Kosmonosích, kde získal základy hudebního vzdělání. Prohloubil si je v Praze u Jana Křtitele Kuchaře a 1777 se stal varhaníkem v kostele sv. Jakuba na Starém Městě. Asi 1779–96 působil v Braunschweigu jako varhaník hlavního kostela a kapelník brunšvické vévodské kapely. Poté pobýval několik let v Bamberku a počátkem roku 1799 odešel do Berlína, kde zůstal do konce života. Kromě vedení orchestru se věnoval především výuce klavíru. Splynul s německým prostředím. B. tvorba slohově odráží přechod od klasicismu k romantismu. Komponoval písně, klavírní skladby a instruktivní literaturu pro klavír. Rád zhudebňoval literárně cenné předlohy, např. básně F. Schillera a J. W. Goetha. Komponoval komorní i varhanní skladby, ohlasu se dočkala zvláště jeho klavírní tvorba (tria, sonáty, sonatiny, ronda aj.). Napsal několik klavírních koncertů, op. 1 a 2 byly určeny méně pokročilým pianistům, dva pozdější virtuózní (Koncert Es dur, op. 5 a Koncert F dur, op. 6) byly s oblibou uváděny. B. byl vynikajícím klavírním pedagogem a autorem instruktivní klavírní literatury, která se dodnes využívá. Tiskem vycházely B. skladby především v německých nakladatelstvích v Berlíně, Bonnu, Hamburku a Lipsku. V Čechách byly vydány zvláště drobnější skladby v albech (Sonatiny G, F a D dur pro klavír, in: K. Hůlka, Album starších českých mistrů 1892, 1927; Rondo C dur, in: J. Flégl, Čeští mistři XVIII. století, 1936, 1957; Andantino a tři klavírní variace, in: D. Šetková, České variace 18. století, 1966 aj.)

D: soupis in: O. Kadlec, A. F. B.: český hudební emigrant, disertační práce Filozofické fakulty UK v Praze, 1971.

L: O. Kadlec, c. d.; Dlabač 1, s. 102; RSN 1, s. 564; Wurzbach 1, s. 218; HS 1, s. 68; ÖBL 1, s. 63; BL 1, s. 66; Pazdírek 1, s. 323; Grove 2, s. 344; MGG 2, s. 637.

Marie Makariusová