StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BECHER David Josef 19.2.1725-5.2.1792

David Josef BECHER
Narození	19.2.1725
Místo narození	Karlovy Vary
Úmrtí	5.2.1792
Místo úmrtí	Karlovy Vary
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 339-340
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40730

BECHER, David Josef, * 19. 2. 1725 Karlovy Vary, † 5. 2. 1792 Karlovy Vary, lékař-balneolog

Pocházel ze staré karlovarské rodiny (doložena od 1570), otec byl obchodníkem. Absolvoval piaristické gymnázium v Ostrově nad Ohří. Po ukončení filozofických studií na pražské univerzitě si rodiče přáli, aby vstoupil do křižovnického řádu. Rozhodl se však pro studium medicíny, 1752 získal doktorát na pražské lékařské fakultě. Zajímal se o chemii, nabídku na vedení stolice chemie však nepřijal. Odešel raději do Vídně, kde se věnoval soukromé praxi a zároveň dalšímu studiu ve vídeňských nemocnicích a na klinikách. Od 1758 do smrti působil jako lázeňský lékař v rodném městě. 1758 zastával funkci děkana na pražské lékařské fakultě (tehdy nemusel být zároveň profesorem). Byl dopisujícím členem Soukromé společnosti nauk v Praze. Vedle balneologické praxe se vědecky věnoval chemickému rozboru karlovarských pramenů a zkoumání jejich léčivých účinků. Prokázal, že prameny mají stejné složení, liší se pouze teplotou a množstvím kysličníku uhličitého. Zavedl pití vod přímo u pramenů, kde ordinovali lékaři. Omezil dosavadní nadměrné pití – místo 30 pohárů doporučil 12–15, maximálně 20 denně. Ordinace u pramenů vedly k budování krytých kolonád. Snažil se také znovu zavést léčebné koupele v termálních vodách, nesetkal se však s dostatečným porozuměním. Zasloužil se o získávání karlovarské soli metodou využití vlastní teploty vřídla a o rozšíření její distribuce. Inicioval postavení divadla a založení hlavní školy. Jeho novátorské snahy došly uznání až v polovině 19. století hlavně zásluhou lékaře Jeana de Carro, který ho nazýval Hippokratem Karlových Varů a zasloužil se tam 1856 o odhalení B. pomníku.

D: Neue Abhandlung vom Carlsbad. I., II., III., 1766, 1767, 1768; Neue Abhandlungen vom Karlsbad I., II., III., 1772 (přepracované souhrnné vydání, znovu přepracováno a vydáno v Lipsku 1789; prvé dva díly přeloženy do francouzštiny dr. J. Gruberem vyšly 1795 a 1797 v Praze; Kurze und gründliche Untersuchung der neuen Sprudel-quelle im Karlsbade nach physikalischen und chymischen Gründen, in: Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen, 1777, sv. 3., s. 55n.

L: Wurzbach 1, s. 207; BSPLF 1, s. 61; J. de Carro, Vie du doct. D. B., in: Almanach de Carlsbad 3, 1833, s. 41n.; tamtéž 25, 1855 s. 19n.; K. Ludwig, Med. Dr. D. B., Badearzt in Karlsbad 1725–1792, 1925 (obr.); K. Nejdl – J. Miessler, Jean de Carro a jeho Karlovy Vary, 1958, viz rejstřík; D. Kirndörfer, Die Personalbibliographien der Professoren und Dekane (Nicht-Professoren) der medizinischen Fakultät der Karl-Ferdinands-Universität in Prag im Zeitraum von 1749–1899, Dissertation Erlangen – Nürnberg, 1971, s. 115n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ludmila Hlaváčková