BECKE Friedrich Johann Karl 31.12.1855-18.6.1931

Z Personal
Friedrich Johann Karl BECKE
Narození 31.12.1855
Místo narození Praha
Úmrtí 18.6.1931
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 11- Geolog

BECKE, Friedrich Johann Karl, * 31. 12. 1855 Praha, † 18. 6. 1931 Vídeň (Rakousko), mineralog, petrograf, pedagog

Studoval 1874–78 na univerzitě ve Vídni u G. Tschermaka, 1882 byl jmenován mimořádným profesorem mineralogie na univerzitě v Černovicích v Bukovině, 1890 řádným profesorem na německé univerzitě v Praze (nástupce Viktora Zepharoviche) a 1898–1927 profesorem mineralogie na univerzitě ve Vídni. Zabýval se optickými mikroskopickými metodami určování nerostů a výzkumem metamorfovaných hornin. 1882 vydal průkopnickou mikroskopickou studii o metamorfovaných horninách z Waldviertelu v severním Rakousku. Od 1887 pracoval v Hrubém Jeseníku. Poprvé v odborné literatuře psal 1892 o rozdílech v intenzitě metamorfózy hornin (silnější metamorfóza se měla uplatnit u hornin z Keprníku, slabší v masivu Pradědu). 1893 při mikroskopickém pozorování objevil, že podle světlého proužku na styku dvou médií lze zjistit index lomu, významný pro určování nerostů (nazván Beckova linka). 1903 uveřejnil první souhrnnou teorii metamorfovaných hornin a metamorfních procesů. Podle zastoupení typomorfních nerostů v různých horninách usuhloubce. Vyvozoval, že nerosty během metamorfózy krystalují kolmo na směr tlaku. Jako první rozlišoval mezi strukturou a texturou hornin, navrhl řadu strukturních a texturních pojmů. Za působení v Praze se zabýval terciérními vulkanickými horninami Českého středohoří a Doupovských hor. Později, po porovnání petrografického a chemického složení mladých vulkanitů Čech, vnitřních Karpat a And, vymezil dvě petrografické provincie: atlantickou a pacifickou. Dále se zabýval vyvřelými a metamorfovanými horninami Východních Alp. Jako mineralog doplnil a redakčně připravil k vydání 3. svazek Zepharovichova kompendia Mineralogisches Lexicon für das Kaiserthum Österreich (1893). Napsal studie o uranových rudách z Jáchymova. Od 1907 byl editorem časopisu Tschermak’s mineralogische und petrographische Mitteilungen.

D: Die Gneissformation des niederösterreichischen Waldviertels, in: Tschermak’s mineralogische und petrographische Mitteilungen 4, 1882, s. 189n., 285n.; Vorläufiger Bericht über den geologischen Bau und die krystallinischen Schiefer des Hohen Gesenken (Altvatergebirge), in: Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften, Wien, 101, 1892, s. 286n.; Über Mineralbestand und Struktur der krystallinischen Schiefer, in: Denkschrift der Akademie der Wissenschaften, Wien, math.-naturwiss. Klasse, 75, 1903, 1, s. 1n.; Die Eruptivgebiete des böhmischen Mittelgebirges und der amerikanischen Anden, in: Tschermak’s mineralogische und petrographische Mitteilungen 22, 1903, s. 209n.; Das Vorkommen des Uranpecherzes zu St. Joachimsthal, in: Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften, Wien, math.-naturwiss. Klasse, 113, 1904, s. 585n. (s J. Štěpem).

L: nekrology: F. E. Suess, in: Mitteilungen der Österreichischen Geologischen Gesellschaft 24, 1931, s. 137n.; H. Tertsch, in: tamtéž, Sonderheft 4, 1956; NGS, s. 665.

Pavel Vlašímský