BEDNÁŘOVÁ Emilie 2.4.1907-26.2.1998

Z Personal
Emilie BEDNÁŘOVÁ
Narození 2.4.1907
Místo narození Praha
Úmrtí 26.2.1998
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 328
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40681

BEDNÁŘOVÁ, Emílie (roz. Jiřincová), * 2. 4. 1907 Praha, † 26. 2. 1998 Praha, spisovatelka, překladatelka, publicistka

Starší sestra malířky Ludmily Jiřincové (1912–1994). Narodila se v rodině karlínského stavebního podnikatele ing. Václava J. Její matka rozená Engelmüllerová byla neteří malíře Ferdinanda E. a divadelního kritika Karla E. Studium na dívčím reálném gymnáziu ukončila jako septimánka roku 1923 sňatkem. Pak pracovala v manželově farmaceutickém podniku, kde do rozvodu 1929 vykonávala dozorčí práci. 1931 se podruhé provdala za bulharského inženýra. Po mnohaletém přátelském vztahu se 1960 provdala potřetí za básníka Kamila B. Literární práci zahájila počátkem 40. let jako útěchu z národní a osobní krize za protektorátu. Publikovala pod příjmením svého druhého manžela (Emílie Stambolieva). Pozornosti se dočkala hned její první vzpomínková próza Pod staropražským nebem (1941), kde ústy své devadesátileté babičky vypráví o osudech rodiny v 19. století. Pravdivý obraz životního stylu doby prohloubila ve 2. vydání knihy (1970). Mytologicko-patriarchální atmosféru zobrazila ve svém vrcholném románu z bulharské horské vesnice Obraz ve studni (1944). Drama o indickém básníkovi Kálidás (1946) pojala jako jevištní báseň, jíž veršovou podobu dal Kamil B. Dále publikovala překlady z bulharštiny, angličtiny a ruštiny a pro svého třetího manžela vypracovávala z těchto řečí a také z polštiny a němčiny doslovné jazykové převody (podstročniky). Pro českou literaturu objevila amerického básníka Robinsona Jefferse. Tématu dětství věnovala lyrickou memoárovou prózu Stříbrné střevíčky (1970), soužití s mužem- básníkem své poslední dílo Arkány vzpomínek (1977). Zabývala se ediční přípravou manželovy literární pozůstalosti a v zábavných časopisech uveřejňovala drobné prózy. Od 60. let psala fejetony o pražské minulosti i současnosti do Lidové demokracie, Svobodného slova a Práce; byla i autorkou pohádkové knihy.

D: soupis do počátku 70. let in: LČL 1, s. 175.

L: Kunc 1, s. 386; LČL 1, s. 175 (kde chybný údaj o povolání otce B.); L. Hlaváček, Ludmila Jiřincová, 1991 (kde správný údaj o povolání otce E. B. jako stavebního podnikatele).

P: LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL.

Martin Kučera