BELCREDI Egbert 2.9.1816-11.10.1894

Z Personal
Egbert BELCREDI
Narození 2.9.1816
Místo narození Jimramov u Žďáru nad Sázavou
Úmrtí 11.10.1894
Místo úmrtí Brno
Povolání

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BELCREDI, Egbert, * 2. 9. 1816 Jimramov u Žďáru nad Sázavou, † 11. 10. 1894 Brno, velkostatkář, politik

Pocházel ze starého šlechtického rodu původem z italské Lombardie. Právo inkolátu v Království českém měli jeho příslušníci od 1769. Rodina vlastnila panství Jimramov (1778–1948) a Líšeň (1819–1948). B. byl nejstarším synem Eduarda hraběte B. (1786–1838) a Marie rozené hraběnky z Fünfkirchenu (1790–1860). Jeho bratr Richard (1823–1902) dosáhl funkce předlitavského ministerského předsedy. 1848 se B. oženil s Kristinou hraběnkou Nostic-Rieneckovou, s níž neměl žádné potomky. Zpočátku se věnoval vojenské kariéře. Vojsko opustil 1845 v hodnosti rytmistra jezdeckého pluku a začal spravovat svůj majetek. Soustavně se vzdělával v hospodářství, politice, historii a geologii. Od 1846 zasedal v moravském zemském sněmu a patřil k čelním představitelům opozičního stavovského hnutí. Kritizoval vládu za přehlížení stavů při vydávání zákonů a odsuzoval byrokratickou správu státu. 1848 se zúčastnil poselství moravského zemského sněmu, které žádalo u Windischgrätze o milost pro vzbouřenou Vídeň. Později řadu svých předbřeznových názorů opustil. V padesátých letech prosazoval reformu zemské správy, pro niž požadoval pravomoc povolovat daně, schvalovat a rušit zákony, podíl na kontrole hospodaření státu, právo stížnosti vůči úředníkům. Postupně se vypracoval na jednoho z vůdců konzervativní moravské aristokracie a 1860 stál u vzniku listu Vaterland, který se stal tribunou šlechtických konzervativních kruhů. Po pádu tzv. neoabsolutismu byl od 1861 opět poslancem moravského zemského sněmu a od 1879 poslancem říšské rady. Společně s hrabětem Bedřichem Sylva-Tarouccou předložil 1870 městské radě v Brně první verzi Hansenova projektu na vybudování reprezentativního českého kulturního a společenského střediska. 1868 byl zvolen předsedou Matice moravské, 1870 předsedou brněnské Katolicko-politické jednoty, Moravské orlice a prvním předsedou představenstva Akciové společnosti Besedního domu (později Matice Besedního domu) v Brně. Byl spoluzakladatelem kláštera sester řádu Karla Boromejského v Líšni. Podporoval vzdělání a usiloval o zlepšení národního školství.

D: Die katholisch conservative Partei in Deutschland und die orientalische Frage, Wien 1876.

L: Heller 1, s. 4; OSN 3, s. 650 a 28, s. 95; ÖBL 1, s. 66; BL 1, s. 69; O. Hein, Der Experte des Grafen E. B. Porträt eines „Vereinigten Christen“, Wien 1889; H. Traub: Dějiny Matice Moravské, 1911, passim; týž, Ze života a působení E. B. K stému výročí jeho narození, in: Česká revue 1916–1917, s. 82n., s. 187n.; A. Okáč, Rakouský problém a list Vaterland 1860–1871, 2. sv., 1970, passim; J. Boček, Z deníků moravského politika v éře Bachově, 1976; R. Melville, Der mährische Politiker Graf E. B. (1816–1894) und die postfeudale Neuordnung Österreichs, in: Deutschland und Europa in der Neuzeit. Festschrift für Karl Otmar Freiherr von Aretin zum 65. Geburtstag, Bd. 2, Stuttgart 1988, s. 599n.; A. Okáč, Z veřejné činnosti a názorů moravského politika E. B. (1860–1894), in: ČMM 112, 1993, č. 2, s. 279n.

P: pozůstalost v MZA Brno.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Hořejš