BELCREDI Ludvík Egbert Richard 4.2.1856-6.9.1914

Z Personal
Ludvík Egbert Richard BELCREDI
Narození 4.2.1856
Místo narození Znojmo
Úmrtí 6.9.1914
Místo úmrtí Líšeň (Brno)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 349
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40765

BELCREDI, Ludvík Egbert Richard, * 4. 2. 1856 Znojmo, † 6. 9. 1914 Líšeň (Brno), velkostatkář, právník, politik

Byl jediným synem státního ministra a ministerského předsedy Richarda hraběte B. (1823–1902) a Anny, rozené von Welden (1834–1918). 1858 se oženil s Marií von und zu Frankenstein (1859–1938), s níž měl syny Egberta, Richarda, Karla, Jiřího Jindřicha a dceru Marii Annu. Po absolvování gymnázia v Kalksburgu u Vídně odešel B. studovat práva na univerzitu v Innsbrucku, kde 1879 promoval. Pak navštěvoval zemědělskou akademii ve Württembergu. Po studiích se věnoval politické dráze. Nedosáhl ovšem významu svého otce ani strýce Egberta (1816–1894). Stal se poslancem moravského zemského sněmu a přísedícím moravského zemského výboru. 1891–1901 a 1903–07 zasedal v říšské radě jako zástupce konzervativního velkostatku. 1910 byl jmenován c. a k. tajným radou. Od 1912 zastával funkci prezidenta zemské rady pro markrabství moravské. 1908 obdržel komturský kříž s hvězdou řádu Františka Josefa, od 1910 byl nositelem komandérského kříže papežského řádu svatého Řehoře Velkého. Spolu se strýcem Egbertem se podílel na vydávání listu konzervativních velkostatkářů Vaterland. O politické činnosti svého strýce a otce publikoval několik studií.

D: Fragmente aus dem Nachlasse des ehemaligen Staatsministers Grafen Richard Belcredi, in: Die Kultur. Vierteljahresschrift für Wissenschaft, Literatur und Kunst 7, Wien 1906.

L: Heller 1 (2. vyd.), s. 20n.; BL 1, s. 70; Knauer, s. 68; A. Okáč, Rakouský problém a list Vaterland 1860–1871, 2 sv., 1970; Z. V. Tobolka, Politické dějiny československého národa od roku 1848 až do dnešní doby, 1932–1937; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 478.

P: pozůstalost v MZA Brno.

Miloš Hořejš