BELLOT Johann Maria Nicolaus 1797-24.5.1880

Z Personal
Johann Maria Nicolaus BELLOT
Narození 1797
Místo narození Fontainebleau (Francie)
Úmrtí 24.5.1880
Místo úmrtí Praha
Povolání

30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství

32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství

BELLOT, Johann Maria Nikolaus (Jean Maria Nicolas), * 1797 Fontainebleau (Francie), † 24. 5. 1880 Praha, chemik, průmyslový podnikatel

Významný francouzský chemik, jehož vynálezy získaly světovou proslulost. Zkušenosti s výrobou střeliva nabyl v pařížské továrně na výrobu roznětek Tardy & Blancher. 1820 objevil nový způsob zapalování střelného prachu v nábojích, místo chlorečnanu draselného použil třaskavou rtuť. 1823 se pokoušel ve Francii společně se svým společníkem Gaguinem o průmyslovou výrobu kapslí. Úspěch se dostavil, až když si ho za svého společníka vybral původem francouzský obchodník se zbraněmi usedlý v Lipsku Louis Sellier. Společně založili v Čechách 5. 8. 1825 firmu Sellier & Bellot na výrobu střeliva do ručních zbraní, zápalnic a roznětek. Zpočátku se specializovali na roznětky pro lovecké náboje, později přibyly roznětky pro náboje pěchotní a dělostřelecké a výroba třaskavé rtuti. Firma nejprve sídlila v budově zrušeného zbraslavského kláštera, ale záhy se přestěhovala do pražské usedlosti Parukářka na Žižkově. Byla to první továrna svého druhu založená mimo Francii. 1826 se B. natrvalo usadil v Praze a oženil se 12. 7. 1827 s Alžbětou Váchovou, měli syny Alfreda a Kamila. 1826 se stal společníkem firmy s rovným podílem na zisku. Vedení továrny připadlo B., zatímco převážně v Lipsku působící Sellier se věnoval podniku po obchodní stránce. Úřední povolení k muniční výrobě bylo přes počáteční odpor rakouských úřadu vydáno 15. 5. 1828. Navzdory velké konkurenci se firma dobře prosazovala i na světových trzích. B. konstruoval nové produktivnější stroje, stálými pokusy zlepšoval kvalitu výrobků a využíval domácí suroviny. Mnohé jeho vynálezy převzaly německé, francouzské, anglické i americké firmy. 1829 byl zřízen pobočný závod v Schönebecku an der Elbe poblíž Magdeburku. Rakouské úřady se obávaly možného přenesení výroby do této pobočky a zrušily 1831–32 i zbylá omezení. 1829 získaly výrobky firmy zlatou medaili na druhé pražské výstavě průmyslových výrobků v Ledeburském paláci. Zlatou medailí byly výrobky firmy oceněny i 1851 na světové výstavě v Londýně. 1832 utrpěl B. při explozi třaskaviny vážná poranění, jejichž následkem úplně oslepl a částečně ohluchl, avšak i poté se podílel na řízení podniku a zahájil nové pokusy ke zdokonalení výroby. 1861 zakoupil panství s pivovarem a zámkem v Petrovicích (Praha). Od 1870, kdy zemřel L. Sellier, vedl B. podnik ještě dva roky sám. 1872 se závod přeměnil v akciovou společnost Aktiengesellschaft zur Fabrikation von Zündhütchen, Patronen und Oesen, vormals Sellier & Bellot (Továrny na střelivo dříve Sellier & Bellot v Praze), v níž si určitý podíl prostřednictvím syna Alfreda B. a zetě Karla Bambergera zachovala i Bellotova rodina.

L: Zündhütchen- und Patronenfabrik vormals Sellier & Bellot in Prag, Filialen in Schönebeck a. d. Elbe und Riga, in: GIÖ 2, 1908, s. 169n.; BL, s. 70; Myška, s. 42; Továrny na střelivo dříve Sellier & Bellot v Praze, in: Sborník SIA 1935, s. 324; M. Bureš (ed.), Blanické strojírny, n. p. Vlašim, nositel Řádu práce, 1825–1975, 1975, s. 41n.; F. Blechta, Továrny na střelné zápalky a náboje, dříve Sellier a Bellot v Praze, in: Příspěvky k historii československého chemického průmyslu v ČSSR, sv. 7, 1979, s. 5n.; P. Augusta (ed.), Kniha o Praze 3, 1998, s. 116n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Hořejš