BENEŠ-BUCHLOVAN Bedřich 21.4.1885-9.9.1953

Z Personal
Bedřich BENEŠ-BUCHLOVAN
Narození 21.4.1885
Místo narození Tučapy u Uherského Hradiště
Úmrtí 9.9.1953
Místo úmrtí Uherské Hradiště
Povolání

63- Spisovatel 64- Překladatel

62- Osvětový nebo veřejný činitel

BENEŠ-BUCHLOVAN, Bedřich, * 21. 4. 1885 Tučapy u Uherského Hradiště, † 9. 9. 1953 Uherské Hradiště, pedagog, spisovatel, překladatel, publicista, bibliofil, vlastivědný pracovník

Narodil se v rodině vesnického učitele. Maturoval na gymnáziu v Uherském Hradišti (1901), poté absolvoval učitelský ústav v Kroměříži (1905). Působil na několika vesnických školách na Slovácku, nakonec zakotvil v Uherském Hradišti jako odborný učitel a městský knihovník. 1940–42 byl ředitelem měšťanské školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Za svého člena ho zvolilo Moravské kolo spisovatelů, 1948–49 byl jmenován kulturním patronem okresu Uherské Hradiště.

B. literární dílo je značně rozsáhlé a rozmanité. Zahrnuje poezii, prózu, loutkové hry, vlastivědné práce, odborné studie z oblasti drobné grafiky a exlibris, překlady z němčiny (G. A. Bürger, H. Heine) a polštiny (J. Przybyszewski, J. Słowacki, S. Wyspiański). B. vstoupil do literatury pod pseudonymem Ben Walther jako básník ovlivněný dekadentní poetikou (Marcel Schlaf, jeho sny, pokušení a dekadence, jakož i k rozumnému životu navrácení, 1907). Brzy však začal svá díla, jejichž prostředím se stalo rodné Slovácko, podepisovat svým jménem s přídomkem „Buchlovan“. Vrchol B. kvalitativně nevyrovnané poezie představuje antiteticky komponovaná básnická skladba O malíři, Polušce a paní (1924). Daleko jistější se cítil v prozaickém žánru, především v povídkách, ve kterých uplatnil schopnost pointování příběhu a vykreslení prostředí i psychologie postav (Sedm očí naproti, 1927; Ožehnutí, 1931). Román Podívat se do Bylan (1948) tyto přednosti potvrdil, i když kompozičně náročnější útvar již B. zcela nezvládl. Značná část jeho tvorby byla věnována dětem, jimž se snažil v črtách a povídkách přiblížit etnický ráz kraje (Za naším huménkem, 1913; Halouzka s deseti lístky, 1925). Umělecky ambicióznější byly série beletrizovaných portrétů našich umělců, často však s příliš exponovanou didaktickou tendencí (Besídky o básnících, 1930; Zázračná paleta, 1946). Zajímavou kapitolu tvoří B. loutkové hry, jejichž experimentální ráz se projevil jak v literárních adaptacích (Malé divadlo Globe. Loutkové hry ze Shakespeara, 1917), tak v původních námětech (Inženýr Robur, 1917). B. podnětně působil na kulturní rozvoj hradišťského Slovácka a stal se jeho soustavným propagátorem (Buchlovská knížka, 1918; Slovácko v našem písemnictví, 1941; Putovník po hradištském Slovácku, 1948). Jako milovník krásné knihy se brzy zapojil do bibliofilského hnutí – 1928 stál u zrodu Skupiny moravských knihomilů, 1930–40 vedl časopis Bibliofil a vytvořil z něj uznávanou kritickou tribunu. Vedle několika studií o drobné grafice a exlibris (J. Hodek, A. Hrabal, A. Kašpar, J. Konůpek, R. Kubíček, J. Uprka, J. Váchal) je autorem unikátní monografie Moderní česká exlibris (1926), v níž popsal téměř pět tisíc knižních značek českých tvůrců.

D: LČL 1, s. 194n. (kde soupis díla).

L: A. Misař, O B. B. B., in: 50 let státního československého reálného gymnázia v Uh. Hradišti, 1934, s. 51n.; J. Halík, Cizí literární motivy v loutkových hrách B. B. B., in: Československý loutkář 8, 1958, č. 2, s. 5n., č. 3, s. 9n., č. 4, s. 13n.; B. Gabrielová – B. Marčák, Moravský Bibliofil – obraz knižní kultury, in: Kapitoly z dějin brněnských časopisů, 1999, s. 92n.; P. Portl, Proměny B. Polušky, in: Slovácko. Společenskovědní sborník pro moravsko- -slovenské pomezí, sv. 44, 2002, s. 295n.; týž, Cesta B. Jáchyma na jeviště, tamtéž, sv. 45, 2003, s. 249n.

P: Sbírkový fond Slováckého muzea Uherské Hradiště.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Portl