BENEŠ Jan 1.6.1934-4.10.1977

Z Personal
Jan BENEŠ
Narození 1.6.1934
Místo narození Jihlava
Úmrtí 4.10.1977
Místo úmrtí Olomouc
Povolání

52- Archeolog

53- Historik

BENEŠ, Jan, * 1. 6. 1934 Jihlava, † 4. 10. 1977 Olomouc, klasický filolog a archeolog, pedagog

Po maturitě na gymnáziu v Jihlavě byl přijat na filozofickou fakultu brněnské univerzity, kde studoval (1953–58) klasickou filologii (kombinace latina – dějepis) a klasickou archeologii (1957–61). Krátce působil v Okresním vlastivědném muzeu v Hranicích (1958) a Vlastivědném ústavu v Olomouci, pracoviště Litovel (1960–62). V letech 1962–65 absolvoval interní aspiranturu (dějiny slovanských národů) na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením D. Krandžalova. Na katedře historie současně přednášel starověké dějiny. Přechodně učil češtinu a ruštinu na základní škole v Újezdě u Uničova. Od 1966 se stal odborným asistentem na katedře starověké kultury filozofické fakulty v Brně, kde až do smrti přednášel klasickou archeologii a latinu. 1966 mu byla udělena kandidatura věd (CSc.), 1967 obhájil doktorát z filozofie (PhDr).

Až v Brně mohl uplatnit a rozvinout zájem o studium hmotných antických památek a antických římských dějin. Systematicky se dále věnoval numismatice. Zkušenosti muzejního pracovníka uplatnil při studiu antických památek v moravských sbírkách, podílel se též na jejich soupisu. Základem seznamu se přitom stala B. diplomová práce Antické památky v Severomoravském kraji a přilehlých oblastech (1961). Zajímal se především o podunajské provincie římského impéria Moesia superior, Moesia inferior a Dacia. Problematikou římských vojenských jednotek na Balkáně se zabýval už v disertační práci Římské vojenské jednotky v dolním Podunají (1966). Dále popisoval dislokaci římských legií a pomocných sborů – auxilií – v Podunají v prvních třech stoletích našeho letopočtu. Kombinací pramenů archeologických, epigrafických, numismatických a ojedinělých zpráv antických autorů dokazoval, jak se v osudech jednotlivých vojenských jednotek odrážely dějiny příslušných provincií. Během svých studijních pobytů v Bulharsku a Rumunsku se seznámil se sledovanými lokalitami. Kromě několika statí publikovaných v odborných časopisech zůstala jeho rozsáhlá práce v rukopise. Posmrtně vyšla pouze část o dislokaci 162 auxilií v dolním Podunají – Auxilia Romana in Moesia atque in Dacia (1978).

B. napsal několik desítek studií, katalogů k výstavám, zpráv a recenzí. Stal se členem Jednoty klasických filologů a zastával funkci tajemníka brněnské pobočky numismatické sekce Historického ústavu ČSAV.

D: soupisy in: Bibliografie řeckých a latinských studií v Československu (za léta 1960–79); A. Bartoněk, History and Bibliography of Classical Scholarschip in Czecho-Slovakia (1900–1987), in: Classical Bulletin 68, 1992, s. 42.

L: J. Češka, Za J. B., in: Universitas 10, 1977, č. 6, s. 99n.; T. Krejčík, Za J. B., in: Moravské numismatické zprávy 14, 1977, s. 133n.; T. Kučerovská, Úmrtí PhDr. J. B., CSc., in: Numismatické listy 33, 1978, s. 181; J. Šašel, J. B. (1934–1977), in: Arheološki vestnik 29, 1978, s. 714n.; L. Vidman, † J. B., in: Listy filologické 101, 1978, s. 234n.; Z. Zlatuška, Za PhDr. J. B., CSc., in: VVM 30, 1972, seš. 2, s. 224.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Motlíček