BENEŠ Jan 18.4.1886-13.9.1949

Z Personal
Jan BENEŠ
Narození 18.4.1886
Místo narození Čivice u Pardubic
Úmrtí 13.9.1949
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán

BENEŠ, Jan, * 18. 4. 1886 Čivice u Pardubic, † 13. 9. 1949 Praha, důstojník, legionář

Narodil se v malorolnické rodině. Navštěvoval měšťanskou školu a nižší reálku v Pardubicích. Vystřídal různá zaměstnání, hlavně jako písař a obchodní příručí. 1907 odjel do Ruska a v Petrohradu (1907–11) absolvoval školení v oboru umělecký tiskař. Od 1911 byl v Moskvě technickým vedoucím litografického závodu. V té době také působil v krajanské sokolské tělovýchově. Na začátku první světové války byl po týdenním výcviku v ruské armádě 18. 8. 1914 zařazen do 1. roty České družiny. Do válečných bojů zasáhl jako průzkumník, koncem ledna 1917 byl převelen z fronty do důstojnické zálohy 1. československého střeleckého pluku (praporčík), stal se velitelem 1. záložní čety 1. roty v Bobrujsku a na jaře 1917 složil v Žitomiru důstojnické zkoušky. Velitel Československé brigády V. P. Trojanov ho 1. 7. 1917 povolal k přípravě letní ruské (Kerenského) ofenzivy, při níž v boji u Tvorova prozatímně velel 12. rotě 2. československého střeleckého pluku. Na počátku útoku byl raněn do nohy a následně povýšen na podporučíka. Od 7. 10. 1917 byl velitelem 1. roty 1. záložního pluku (poručík), od 9. 8. 1918 velitelem 1. roty a zástupcem velitele I. praporu 9. československého pluku Karla Havlíčka Borovského (nadporučík), od 18. 10. 1918 velitel I. praporu a zástupce velitele pluku (major). Na přelomu 1918–19 zastával po tři měsíce funkci zatímního velitele pluku, od března 1919 zastupoval velitele a stal se náčelníkem štábu pluku, v dubnu 1920 byl povýšen na podplukovníka. Začátkem srpna 1920 se vrátil z Dálného východu do vlasti. 1920–21 zastupoval velitele 9. pěšího pluku, 1921 působil jako velitel pluku a posádky v Mostě, 1921–23 byl velitelem 35. pěšího pluku v Plzni (plukovník), 1923–26 velitelem 20. pěší brigády v Nitře. 1924–25 studoval kurz Válečné školy pro vyšší důstojníky. 1926–35 velel 15. pěší brigádě v Opavě (1928 brigádní generál), 1935–37 převzal velení 18. pěší brigády, 1937–38 zastupoval velitele 9. pěší divize v Bratislavě, 1938–39 (do vyhlášení Slovenského štátu) této divizi velel. Poté byl penzionován. V květnovém povstání 1945 stál v čele velitelství Studánka v Praze na Letné. Protože se v předvečer okupace postavil do opozice vůči veliteli VIII. armádního sboru generálu B. Homolovi a nepodpořil jeho plán puče proti slovenským separatistům ani se jako konzervativní „starodružiník“ neúčastnil odboje, nebyl po válce aktivován.

L: J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 88n.

P: Osobní archiv autora.

Martin Kučera