BENEŠ Vojta 17.5.1878-20.11.1951

Z Personal
Vojta BENEŠ
Narození 17.5.1878
Místo narození Kožlany
Úmrtí 20.11.1951
Místo úmrtí South Bend (USA)
Povolání

61- Pedagog

63- Spisovatel

BENEŠ, Vojta (Vojtěch), * 17. 5. 1878 Kožlany, † 20. 11. 1951 South Bend (USA), pedagog, politik

Starší bratr československého prezidenta Edvarda B. (1884 až 1948). Vystudoval 1893–97 učitelský ústav v Praze. 1897 až 1906 působil jako učitel na obecné škole v Čakovicích, 1906–08 v Zápech, od 1908 v Brandýse nad Labem; zároveň se věnoval publicistické činnosti a psal knihy pro děti. 1913–14 byl řídícím učitelem české školy v New Yorku; na podnět Matice školské organizoval české krajanské školství v USA a pro děti krajanů napsal čítanku. Krátce před vypuknutím první světové války se vrátil domů do Čech, ale 1915 na doporučení české odbojové organizace Maffie odjel znovu do USA, aby v cizině podporoval české zájmy. Vydával tam Poselství, časopis Českého národního sdružení (organizace českých krajanů), a podílel se i na shromažďování finančních prostředků a získávání dobrovolníků pro československý zahraniční odboj. 1919 se vrátil do ČSR, 1919–20 byl ředitelem měšťanské školy v Brandýse nad Labem, 1920–22 okresním školním inspektorem v Praze a od 1922 zemským školním inspektorem v Čechách. Pracoval též jako funkcionář Svazu učitelstva československého (1928–32 jeho předseda) a člen Zemské školní rady. V rámci svých aktivit na úseku školství usiloval o reformu československého školského systému; věnoval jí řadu článků a knihu Škola a výchova v demokratickém státě. Propagoval myšlenku jednotné měšťanské školy, na kterou by navazovalo střední školství. 1925 a potom znovu 1929 byl zvolen poslancem za sociální demokracii. Ve sněmovně se věnoval především školským otázkám a svým dílem přispěl k dobré legislativě na úseku školství v meziválečném Československu. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem, ale po roce se vzdal mandátu ze zdravotních důvodů. Byl jmenován vládním radou na ministerstvu školství. Vedle práce ve školství se i v meziválečném období věnoval literární činnosti a napsal několik publikací o československém zahraničním odboji v USA za první světové války. 1939 odešel přes Polsko do emigrace. Nejdříve žil krátce v Londýně a potom odjel do USA, kde mezi krajany organizoval politickou i finanční podporu československému zahraničnímu odboji, prezidentovi Benešovi a exilové vládě v Londýně. V exilu patřil mezi politiky se sociálnědemokratickou orientací. Po návratu do ČSR na podzim 1945 se přes zdravotní potíže angažoval v sociálnědemokratické straně a snažil se o obnovu tradiční sociálnědemokratické politiky. Po nastolení komunistického totalitního režimu koncem roku 1948 znovu emigroval do USA, kde ve státě Indiana zemřel.

D: Za humny, 1907; Rok na vsi, 1907; Masarykovo revoluční dílo v Americe, 1920; Škola a výchova v demokratickém státě, 1921; Vojáci zapomenuté fronty, 1923; Revoluční hnutí Čechoslováků amerických, 1923; Historie Jožky Rokošova, 1924; Povídky májového večera, 1924; Masaryk v revoluci, 1937.

L: OSND 1/1, s. 544; MSN 1, s. 463; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 123n.; Kolář Elity, s. 16n.; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, 1998, 1, s. 39; Tomeš 1, s. 82.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina