BENNDORF Otto 13.9.1838-2.1.1907

Z Personal
Otto BENNDORF
Narození 13.9.1838
Místo narození Greiz (Německo)
Úmrtí 2.1.1907
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 52- Archeolog
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 406-407

BENNDORF, Otto, * 13. 9. 1838 Greiz (Německo), † 2. 1. 1907 Vídeň (Rakousko), archeolog, pedagog

Po studiích v Erlangenu a Bonnu, doktorátu a studijních cestách po Itálii a Řecku nastoupil pedagogickou dráhu. Získal profesuru v Mnichově a Curychu. 1872 byl povolán do Prahy na univerzitu jako první řádný profesor klasické archeologie v českých zemích na novou (tři roky po Vídni zřízenou) katedru klasické archeologie. Tu uvedl do života a zároveň při ní 1872 založil studijní sbírku antických originálů a odlitků získaných zejména z italských muzeí, 1873 ji v Klementinu zpřístupnil veřejnosti a vydal její katalog. Byl i spoluředitelem filologického semináře (jeho žáky byli např. klasický filolog Josef Král či básník Jaroslav Vrchlický) a 1876/77 se stal děkanem filozofické fakulty. Jeho cílem však byla Vídeň, kam byl povolán 1877, nejprve na univerzitu jako nástupce prof. Alexandra Conzeho. Po založení Rakouského archeologického ústavu 1898 byl B. jmenován jeho prvním ředitelem. (V Praze se stal kvůli trvající absenci domácích odborníků B. nástupcem jiný německý vědec, prof. Eugen Petersen. Katedra proto po rozdělení pražské univerzity 1882 zůstala na německé části, ale B. podporoval z Vídně myšlenku osamostatnění klasické archeologie na české univerzitě). Už za pobytu v Itálii se B. podílel na katalogu lateránské sbírky antického umění (1867) a zabýval se vázovým malířstvím. V době, kdy žil v Praze, se účastnil rakouských výzkumných expedic do Řecka (1875 s A. Conzem na ostrov Samothráké, svatyně Velkých bohů). Sám pak pokračoval během 80. let nejen v expedicích do Řecka, ale i do Malé Asie (od 1896 organizoval výzkum v Efesu) a podílel se na vyhodnocení archeologického materiálu z Traianova památníku (Traiani tropaeum) vítězství nad Dáky u Adamklissi v Dobrudži. Spolu s A. Conzem byl tvůrcem novodobé klasické archeologie v Rakousku-Uhersku a položil základy k její výuce v Čechách, obecně pak přispěl k vyšší kvalitě terénních výzkumů.

D: Griechische und sicilische Vasenbilder, 1869–77; Das Heroen von Gjölbaschi- Trysa (s G. Niemannem), Wien 1889; Das Monument von Adamklissi, Wien 1895; Forschungen in Ephesos I., Wien 1906.

L: OSN 3, s. 763; MSN 1, s. 467; J. Bouzek a kol., Dějiny archeologie II., 1984 (skripta UK), s. 132; ÖAW Almanach 57, 1907, s. 350n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář