BERCHTOLD Leopold Xaver František 19.7.1759-26.7.1809

Z Personal
Leopold Xaver František BERCHTOLD
Narození 19.7.1759
Místo narození Stráž nad Nežárkou
Úmrtí 26.7.1809
Místo úmrtí Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště
Povolání 66- Mecenáš

BERCHTOLD, Leopold Xaver František, * 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš

Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině 17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie, rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou (1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863).

V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775 pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci, 1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě. Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie, Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt, Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky, včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné moravské domobrany.

Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu. Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova. Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov- Smraďavka.

D: An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with further Observations on the Means of preserving the Life, Health and Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa 1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste, Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804.

L: F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837; Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch, Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš, Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B. a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene und Unfallverhütung, 1984.

P: písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž Buchlova.

Miloš Hořejš