BERGER Jaroslav 27.2.1916-11.9.1983

Z Personal
Jaroslav BERGER
Narození 27.2.1916
Místo narození Praha
Úmrtí 11.9.1983
Místo úmrtí Egg (Švýcarsko)
Povolání

82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

83- Divadelní interpret nebo herec

BERGER, Jaroslav (vl. jm. Zajíček), * 27. 2. 1916 Praha, † 11. 9. 1983 Egg (Švýcarsko), tanečník, choreograf, baletní mistr

Vnuk tanečníka, choreografa a baletního mistra Augustina B. (1861–1945) a primabaleriny ND Praha Italky Giulietty Paltrinieriové (1866–1889), syn jejich dcery Angeliny Boženy, provdané Zajíčkové, která v mládí vystupovala v ND 1891–99 v dětských rolích. Jeho první ženou byla tanečnice ND Eva Patočková, druhou manželkou tanečnice Christa Bärová. Základy tanečního vzdělání získal v baletní škole H. Štěpánkové. Od 1932 byl členem baletu Velké operety, 1933 hostoval v roli Pronásledovaného v opeře Ch. W. Glucka Orfeus a Eurydika (Neues deutsches Theater v Praze, režie M. Walmann) a v některých představeních ND Praha, kde pak nastoupil 1935 do trvalého angažmá. Smysl pro styl a charaktery postav, technické dispozice a taneční všestrannost uplatnil 1939–42 jako sólista. Nastudoval sedmadvacet rolí v klasických baletech (Princ, P. I. Čajkovskij: Louskáček; Albert, Ch. A. Adam: Giselle; Troubadour, A. K. Glazunov: Raymona) i v moderním repertoáru (Orazio, I. Stravinskij: Pulcinella). Tančil úlohy vyžadující herecký, charakterní nebo komediální talent. B. fyzicky výrazný a elegantní jevištní zjev vyhovoval postavám s exotickým dějem nebo exhibičním scénám v operách. 1942 odešel jako sólista a baletní mistr do Haagu a krátce nato se stal sólistou, baletním mistrem a choreografem v Stadttheater Zürich. Jeho tréninky podstatně zvýšily technický standard souboru, sám tančil řadu rolí v baletech současných švýcarských skladatelů (J. Binet, P. Burkhard, W. Burkhard, A. F. Marescotti). Mezi jeho nejslavnější role patřila titulní postava v Bartókově Podivuhodném mandarínovi (první uvedení ve Švýcarsku, 1949). B. choreografickou tvorbu reprezentovaly např. Stravinského Pulcinella (1950) a Svěcení jara (1951), balet s hudbou J. P. Rameaua Le roi Bourrigueau et son barbier (1953). B. patřil mezi inscenátory prvního uvedení Mojžíše a Árona A. Schönberga (1957). V druhém curyšském baletním ansámblu Zürich Ballett byl v angažmá ve dvou obdobích (1955–56 a 1959–61). Uvedl tam např. Prokofjevovu Skytskou suitu, Čajkovského Serenádu a Labutí jezero, Stravinského Svěcení jara, Silver City (G. Gershwin: Klavírní koncert F dur), Ménagerii podle Wedekindovy Lulu (hudba G. Klebes), Divertimento (G. Bizet: Symfonie C dur) a byl pohybovým poradcem činohry Schauspielhaus Zürich. V sezoně 1961/62 se stal šéfem baletu v Augsburgu, pak vedl krátce baletní soubor v Lech-Stadtu. Hostoval v divadlech v Ulmu, Bernu, Mnichově, Monaku aj. 1970 v Augsburgu uvedl Prokofjevův balet Romeo a Julie s hostujícími interprety z pražského Národního divadla – O. Skálovou, J. Petříkem a V. Malcevem.

L: E. Siblík, Tanec mimo nás i v nás, 1937; L. Hájek, Paměti Augustina Bergra, 1944; L. Novák, Stará Garda Národního divadla, 1944; Tanzarchiv č. 3, 4, Hamburg 1954; č. 6, 1957; č. 5, 1960; č. 3, 1962; č. 7, 1963; č. 8, 1970; H. Koegler, The Concise Oxford Dictionary of Ballet, New York 1987; Deutsches Bühnen Jahrbuch 1942–1970; Český taneční slovník, 2001, s. 20.

P: Archiv ND Praha.

Jana Holeňová, Jitka Ludvová