BERGMANN Josef Adolf 26.7.1822-22.2.1901

Z Personal
Josef Adolf BERGMANN
Narození 26.7.1822
Místo narození Černochov u Loun
Úmrtí 22.2.1901
Místo úmrtí Smíchov (Praha)
Povolání 77- Hudební skladatel

BERGMANN, Josef Adolf, * 26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudby

Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes. Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (Výbor písní kostelních, včetně průvodu varhan, poprvé 1885; Výbor písní školních pro mládež škol obecných a měšťanských, sešit 1–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně významných českých básníků (V. Hálek, básně z Večerních písní, F. L. Čelakovský, Toman a lesní panna, ad.). Jeho písně a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech. Zajímal se o staré české hudební památky a jako první se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské, přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal samostatnou publikaci Průvodce v oboru českých tištěných písní pro jeden nebo více hlasů, 1800–1862 (1863), jež zůstává do současnosti cennou bibliografickou pomůckou.

D: HS 1, s. 87 (kde soupis díla).

L: OSN 3, s. 805; Pazdírek 1, s. 69; HS 1, s. 87; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63; V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248; Z. Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333.

P: rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby Praha.

Jitka Ludvová