BERGOBZOOMOVÁ Katharina 21.6.1755-18.6.1788

Z Personal
Katharina BERGOBZOOMOVÁ
Narození 21.6.1755
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 18.6.1788
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 437
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41155

BERGOBZOOMOVÁ, Katharina (roz. LEITNER, též LAUFNER, LEUFNER, LEIDNER, LEITTNER; Catharina, Catterina, Nina), * 21. 6. 1755 Vídeň (Rakousko), † 18. 6. 1788 Praha, zpěvačka

Za svobodna vystupovala pod jménem Schindler, které získala po manželovi své nejstarší nevlastní sestry Ph. E. Schindlerovi, řediteli vídeňské dvorní porcelánky, jenž po smrti rodičů B. adoptoval. 1777 se provdala za herce a divadelního ředitele J. B. Bergobzooma (1742–1804), s nímž měla jedenáct synů. Jméno Schindlerová užívaly po určitou dobu také obě její pěvecky působící neteře, sopranistka Marianne Antonia (Maria Anna), provdaná Langová, a mladší sestra Anna, provdaná Haselbecková.

Pěveckou kariéru zahájila B. 1770 ve Vídni. V Praze působila 1771–73 v italské operní společnosti G. Bustelliho v Divadle v Kotcích. V roli Dircey se podílela na vůbec prvním provedení opery Demofoonte (27. /28. 12. 1771), zkomponované na text P. Metastasia pražským skladatelem J. A. Koželuhem. Od října 1773 hostovala v Benátkách (mj. v Myslivečkově La Clemenza di Tito, leden 1774), následně vystupovala v Londýně, 1776–82 pobývala ve Vídni, kde 1776/77 krátce vedla vlastní operní společnost, a 1782 působila v Braunschweigu. 1783 se vrátila do Prahy a stala se členkou herecké společnosti K. Wahra, jež 21. 4. zahájila provoz Nosticova divadla. 1784 odešla do Brna spolu s manželem, který převzal vedení tamního divadla, a působila jako zpěvačka v jeho společnosti. Po návratu do Prahy zemřela na „horkou nemoc“.

B. byla sopranistkou a mezzosopranistkou s příjemným, jasným a čistým hlasem velkého rozsahu, pohledným zevnějškem, bohatou mimikou a citem; její výkony byly oceňovány pro výrazný dramatický přednes a herecké zvládnutí vážných rolí. I když nebyla Italka rodem, v operních společnostech zaujala rovnocennou pozici. Předčasný konec její kariéry byl jistě ovlivněn i vyčerpáním z četných těhotenství a porodů.

L: Ch. d’Elvert, Geschichte des Theaters in Mähren und Oesterreichisch Schlesien, in: Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch- -schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 4, 1852, s. 91n.; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 1, 1883, s. 331n.; tamtéž 2, 1885, s. 20, 103, 113n., 132, 252, 341; Gallerie von Teutschen Schauspielern und Schauspielerinnen, Schriften der Gesellschaft für Theatergeschichte 13 (ed. R. M. Werner), Berlin 1910, s. 12, 269; K. Vetterl, Bohumír Rieger a jeho doba, in: ČMM 53, 1929, s. 72n.; Theater, Feste und Feiern zur Zeit Maria Theresias 1742–1776 (ed. E. Grossegger), Wien 1987, s. 284n.; Dlabač 1, s. 135n.; F. J. Freiherr von Reden-Esbeck, Deutsches Bühnen-Lexikon. Das Leben und Wirken aller hervorragenden Bühnenleiter und Künstler von Beginn der Schauspielkunst bis zur Gegenwart 1, Eichstätt – Stuttgart 1879, s. 45; ODS, s. 211; Kosch 1, s. 121; K. J. Kutsch – L. Riemens, Großes Sänger-Lexikon, Bern – München, 3. vyd. 1997, sv. 1, s. 277; Die Musik in Geschichte und Gegenwart (ed. F. Blume), Kassel 1949–86, s. 1123n. (v hesle Ruprecht, Martin); LDM 1, s. 164n.

P: Starší divadlo v českých zemích – Osobnosti a díla (ed. A. Jakubcová), rukopis.

Alena Jakubcová