BEROUNSKÝ Josef 31.8.1895-30.4.1942

Z Personal
Josef BEROUNSKÝ
Narození 31.8.1895
Místo narození Slaný
Úmrtí 30.4.1942
Místo úmrtí (na válečné lodi Edinburgh)
Povolání 45- Voják nebo partyzán

BEROUNSKÝ, Josef, * 31. 8. 1895 Slaný, † 30. 4. 1942 (na válečné lodi Edinburgh), důstojník, účastník 1. a 2. odboje

Po absolvování gymnázia v Sumech (Rusko, nyní Ukrajina) studoval čtyři semestry na právnické fakultě univerzity v Charkově. V srpnu 1918 se dobrovolně přihlásil do československých legií v Rusku a byl zařazen ke střeleckému pluku 2. Po ukončení poddůstojnické školy a důstojnického kurzu se stal velitelem čety a pak půlroty. 4. 7. 1917 byl jmenován poručíkem, 14. 7. 1918 v bitvě u Zborova byl raněn a měsíc poté (25. 8.), u vesnice Koltovka, znovu. Po uzdravení se stal velitelem roty, s níž se zúčastnil bojů o sibiřskou magistrálu. Za účast v bojích legií dostal francouzský Croix de Guerre s palmou (1919), Československý válečný kříž (1920), dále československou revoluční a spojeneckou medaili (1920).

Do vlasti se vrátil v květnu 1920. Zůstal v armádě a byl zařazen k pěšímu pluku 28. Potom, 1922, přešel k vojenskému letectvu a po absolvování pozorovacího kurzu, pokračovacího leteckého výcviku a stíhacího kurzu byl zařazen do leteckého pluku 3 ve Vajnorech. Prošel pak řadou funkcí u leteckých jednotek (včetně stáže u francouzského 38. stíhacího pluku v Thionville v létě 1929). Díky svým organizačním schopnostem byl koncem 1929 – již jako major – přeřazen na MNO, kde se rovněž věnoval letecké problematice, zejména zkoušení nových a opravených letadel. Koncem 1933 byl jmenován velitelem leteckého pluku 4. Rozpad Československa a okupace českých zemí znamenaly v květnu 1939 nucený odchod z armády. B. pak pracoval jako komisař ministerstva financí v octárně v Kyjově na Moravě. Záhy se však rozhodl pro odchod do exilu a boj za osvobození vlasti. Spolu s rodinou přešel B. (již plukovník) 22. 7. 1939 hranice do Polska a s československým transportem na lodi Chrobry se dostal 1. 8. 1939 přes Gdyni do Francie, kde se jako přednosta letecké skupiny zapojil do protifašistické činnosti. Od prosince 1939 zastupoval přednostu leteckého odboru Vojenské správy ČNR v Paříži. Po přesunu do Anglie a po vstupu Sovětského svazu do války byl 11. 8. 1941 vyslán do Moskvy ve funkci zástupce náčelníka Československé vojenské mise (ČSVS) s úkolem sledovat a studovat všechny otázky týkající se letectva (organizace, použití, taktika apod.). Vzhledem k úmrtí manželky Milady se však musel kvůli svým dvěma dětem vrátit do Anglie. 27. 4. 1942 nastoupil v Murmansku (s důležitým poselstvím náčelníka ČSVS plk. Heliodora Píky pro československou vládu) spolu s několika československými piloty na britský křižník Edinburgh, který 30. 4. torpédovala německá ponorka U-456 a B. na jeho palubě zahynul. 26. 10. 1946 byl povýšen in memoriam na brigádního generála. Byl nositelem důstojnického stupně Řádu rumunské hvězdy a rytířem francouzského řádu Legion d’honneur.

L: F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989.

P: Vojenský historický archiv Praha, kvalifikační listiny J. B.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček