BEUST Friedrich Constantin 13.4.1806-22.3.1891

Z Personal
Friedrich Constantin BEUST
Narození 13.4.1806
Místo narození Drážďany (Německo)
Úmrtí 22.3.1891
Místo úmrtí Torbole (Itálie)
Povolání

26- Bánský odborník nebo energetik

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

BEUST, Friedrich Constantin, * 13. 4. 1806 Drážďany (Německo), † 22. 3. 1891 Torbole (Itálie), báňský odborník, státní úředník

Starší bratr politika Friedricha Ferdinanda B. (1809–1886). Vystudoval báňskou akademii ve Freibergu a práva na univerzitách v Göttingen a Lipsku. Působil v báňské správě Saského království, 1851–67 jako její nejvyšší představitel, vrchní báňský hejtman ve Freibergu. Po prusko-rakouské válce 1866 odešel za bratrem do Vídně, kde byl 1868–76 c. k. generálním inspektorem dolů, hutí a salin v Předlitavsku. V nové funkci uplatnil zkušenosti z vyspělého saského hornictví. 1872 provedl reorganizaci předlitavské báňské správy, české země od té doby (do 1918) spadaly pod jediné báňské hejtmanství v Praze.

Odmítal neptunistickou koncepci A. G. Wernera, byl přesvědčen o hlubokém dosahu rudních žil, což v té době mělo značný ekonomický význam. Těžba na žilných ložiskách v Sasku (např. Freiberg) i v jiných zemích (např. Březové Hory u Příbrami), dosahující do velkých hloubek, dokazovala správnost B. představ. Na tomto základě se mj. 1872 zasadil o oživení důlních prací v Kutné Hoře. Podporoval rozvoj uhelného hornictví, železniční dopravy v důlních revírech, pokusy s koksováním různých druhů uhlí z ložisek v Předlitavsku. Psal o ložisku v Kutné Hoře, Roztokách u Ústí nad Labem, o ložiskách Saska, Východních Alp, o báňské ekonomice, právu a historii. Do důchodu odešel s titulem ministerského a dvorního rady, krátce pobýval v Teplicích a u dcery ve Frýdku, poté žil v Torbole na jezeře Garda v Jižních Tyrolích. Do konce života odborně pracoval. Důrazem na význam teoretických poznatků pro rozvoj báňského průmyslu byl blízký názorům Františka Pošepného, nejvýznamnějšího českého ložiskového geologa.

D: Kritische Beleuchtung der Werner’schen Gangtheorie, Freiberg, 1840; Studien über Kuttenberg, in: ÖZBH, 1871, s. 265n.; Gangveredlung in grosser Tiefe, in: tamtéž, 1872, 20, s. 337n.; Die Zukunft des Metallbergbaues in Oesterreich, in: Jahrbuch der k. k. Geologischen Reichstanstalt (Wien), 1872, 22, s. 1n.; Bemerkungen über Gegenwart und Zukunft des Freiberger Bergbaues, Freiberg, 1877; Die Erzgänge von Rongstock an der Elbe, in: Jahrbuch für die Berg- und Hüttenwesen im Königreich Sächsen, 1881, s. 24n.

L: Der Bergmännische Verein, Oberberghauptmann Freiherr v. B., in: Leopoldina (Halle) 27, 1891, s. 130n. (bibliografie s. 147n.); J. Diviš, Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami, 1926, s. 155.

Pavel Vlašímský