BIBER Heinrich Ignaz Franz 12.8.1644-3.5.1704

Z Personal
Heinrich Ignaz Franz BIBER
Narození 12.8.1644
Místo narození Stráž pod Ralskem
Úmrtí 3.5.1704
Místo úmrtí Salcburk (Rakousko)
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

BIBER, Heinrich Ignaz Franz, * 12. 8. 1644 Stráž pod Ralskem, † 3. 5. 1704 Salcburk (Rakousko), houslista, hudební skladatel a kapelník

Jeho otec byl pravděpodobně lovčím na panství hrabat z Liechtensteina-Castelcornu. Údaje o B. vzdělání nejsou známy, snad studoval na jezuitském gymnáziu v Opavě a u Johanna Heinricha Schmelzera ve Vídni. Již v mládí se zřejmě znal se skladateli P. J. Vejvanovským, P. J. Rittlerem ad., jejichž skladby se dochovaly spolu s nejstarší známou B. skladbou Salve regina v opisech tzv. kroměřížského kryptogramisty z roku 1663. V červenci 1666 B. navštívil Český Krumlov, dle zmínky v Schmelzerově korespondenci byl nějaký čas hudebníkem u Johanna Seyfrieda z Eggenbergu ve Štýrském Hradci. Pravděpodobně od 1668 byl zaměstnán na dvoře olomouckého biskupa Karla z Liechtensteina-Castelcornu v Kroměříži jako komorník, v biskupské kapele hrál na housle a violu da gamba. Toto místo bez svolení vrchnosti opustil na podzim 1670 během cesty k tyrolskému houslaři Jakobu Steinerovi a vstoupil do služby u arcibiskupského dvora v Salcburku. Záležitost byla urovnána až 1676, kdy získal od olomouckého biskupa propouštěcí list. Z doby B. pobytu v Kroměříži se dochovalo poměrně málo skladeb, k nejpozoruhodnějším patří houslová Sonata representativa napodobující zvuky zvířat. Po svém útěku zůstal v kontaktu s kroměřížským dvorem a svá díla zasílal tamnímu kapelníkovi P. J. Vejvanovskému až do jeho smrti (1693); kroměřížská hudební sbírka tak dnes obsahuje vůbec nejvýznamnější soubor B. kompozic. Kromě návštěvy rodiště 1692 nejsou jeho další kontakty s českými zeměmi známy. V Salcburku byl zprvu komorníkem s platem podobným jako v Kroměříži, postupně však vybudoval závratnou kariéru, 1679 byl jmenován zástupcem kapelníka, 1684 kapelníkem. 1690 ho po druhé žádosti povýšil Leopold I. do šlechtického stavu s přídomkem von Bibern. Řada děl vyšla tiskem, některé skladby z jeho první sbírky vydané 1676 snad vznikly ještě v Kroměříži. K nejvýznamnějším B. dílům pro sólové housle patří tzv. Růžencové sonáty využívající hojně skordatur (ladění strun odlišné od obvyklého), vedle sólových sonát komponoval komorní instrumentální skladby pro smyčcové i žesťové ansámbly, církevní hudbu, opery a hudbu ke školským hrám. Z jeho hudebně nadaných dětí vynikl pozdější salcburský kapelník Karl Heinrich B. (1681–1749).

D: soupis díla, edic a bibliografie in: E. T. Chafe, Church Music of H. B., Ann Arbor 1987; MGG 2, sl. 1573n.; Grove (2001), 3, s. 519n.

L: P. Nettl, Zur Geschichte der Musik-Kapelle des Fürstbischofs Liechtenstein, in: Zeitschrift für Musikwissenschaft 4, 1921–22, s. 485n.; týž, Die Wiener Tanzkomposition in der zweiten Hälfte des siebzehnten Jahrhunderts, in: Studien zur Musikwissenschaft 8, 1921, s. 45n.; týž, H. F. B. von Bibern, in: tamtéž 24, 1960, s. 61n.; J. Sehnal, Die Kompositionen H. B. in Kremsier, in: SPFFBU, H 5, 1970, s. 21n.; E. T. Chafe, Church Music of H. B., Ann Arbor 1987 (Studies in Musicology 95); J. Sehnal, H. Bibers Beziehungen zu Kremsier, in: De editione musices. Festschrift Gerhard Croll, Laaber 1992, s. 315n.; týž, Pavel Vejvanovský a biskupská kapela v Kroměříži, 1993, s. 43n.; týž (ed.), Musik des 17. Jahrhunderts und Pavel Vejvanovský: Referate von dem gleichnamigen internationalen Symposium in Kroměříž (Kremsier), 6.–9. September 1993, 1994, passim; MGG 2, sl. 1573n.; D. Glüxam, Die Violinskordatur und ihre Rolle in der Geschichte des Violinspieles. Unter besonderer Berücksichtigung der Quellen der erzbischöflichen Musiksammlung in Kremsier, Tutzing 1999 (Wiener Veröffentlichungen zur Musikwissenschaft 37), passim; Grove (2001) 3, s. 519n.

P: Arcibiskupský zámek Kroměříž a zahrady, hudební sbírka, katalog: J. Sehnal – J. Pešková, Caroli de Liechtenstein-Castelcorno Episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata (Catalogus artis musicae in Bohemia et Moravia cultae: Artis musicae antiquioris catalogorum series, Vol. V/1, 2), 1998.

Václav Kapsa