BIEBL Jindřich 11.7.1866-6.2.1939

Z Personal
Jindřich BIEBL
Narození 11.7.1866
Místo narození Praha
Úmrtí 6.2.1939
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
63- Spisovatel

BIEBL, Jindřich, * 11. 7. 1866 Praha, † 6. 2. 1939 Praha, výtvarník

Bratr MUDr. Viktora B., otec MUDr. Ondřeje B. (1891 až 1956), strýc Konstantina B. (1898–1951). Studoval nižší reálné gymnázium, maturoval na střední průmyslové škole strojní v Praze. Studia architektury na pražské technice nedokončil, ale základy kreslení, které absolvoval u profesorů A. Liebschera a J. Kouly, využil pro vlastní výtvarnou práci. Živil se zejména kresbou pro architekty a stavitele, občas přispíval do Humoristických listů, Švandy dudáka apod. 1912 odešel za výdělkem do Moskvy, kde se výtvarnou výzdobou podílel na řadě staveb ruské secese, osvojil si ruskou impresionistickou malířskou techniku, tvořil uměleckoprůmyslové doplňky, restauroval ikony, pracoval jako dekoratér. Angažoval se v krajanském Sokole, mezi prvními se po vypuknutí první světové války přihlásil do České družiny a již 4. 8. 1914 byl zařazen do 1. roty. Jako nejstarší aktivní český dobrovolník v Rusku prodělal všechny bojové operace, kterých se účastnil zvláštní zpravodajský útvar, tzv. Česká družina, při IV. ruské armádě. Navázal spolupráci se Svazem česko-slovenských spolků na Rusi, zvláště s jeho osvětovou komisí; na základě jeho přímluvy byla okamžitě vyřízena přihláška jeho syna do československé jednotky. V dubnu 1915 se vojensky vyznamenal při zajišťování ústupu ruské 48. pěší divize, za což byl povýšen na četaře. Později vedl zpravodajský oddíl 1. a od ledna 1917 2. československého střeleckého pluku. V bitvě u Zborova jako spojovací poddůstojník (praporčík) zajišťoval kontakt mezi 1. a 2. československým střeleckým plukem. Při zformování 1. československé střelecké divize byl zvolen členem jejího štábu, od října 1918 působil jako styčný důstojník (nadporučík). V lednu 1919 byl povýšen na kapitána a v únoru 1920 se vrátil se 14. transportem z Vladivostoku do vlasti. Pracoval pak v Památníku osvobození, kde spravoval výtvarný depozitář a dosáhl hodnosti štábního kapitána. Byl aktivním členem Kruhu starodružiníků i Jednoty legionářů, věnoval se impresionistické akvarelové a olejové malbě v ruském stylu, vytvořil řadu pamětních ikon a spoluorganizoval pomoc ruské emigraci.

L: P. Dejev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 62.

P: osobní archiv autora.

Martin Kučera