BIERMANN Gottlieb 12.4.1824-10.1.1901

Z Personal
Gottlieb BIERMANN
Narození 12.4.1824
Místo narození Bratislava (Slovensko)
Úmrtí 10.1.1901
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik

BIERMANN, Gottlieb, * 12. 4. 1824 Bratislava (Slovensko), † 10. 1. 1901 Praha, pedagog, vlastivědný pracovník, historik

Po evangelickém lyceu v rodném městě studoval filozofii a teologii v Jeně u významných představitelů historického bádání, dogmatiky a pedagogiky. Poté krátce učil na bratislavském evangelickém lyceu. Od 1852 si zapsal historii a germanistiku na vídeňské univerzitě. 1854 složil učitelskou zkoušku, 1856 přijal místo učitele na evangelickém gymnáziu v Těšíně, jehož byl 1871–73 také ředitelem. Po sloučení těšínského katolického a evangelického gymnázia do jednoho státního gymnázia přijal místo ředitele na německém státním gymnáziu v Praze na Malé Straně a byl jmenován školním radou. 1875 mu udělila vratislavská univerzita čestný doktorát. Už v době působení v Těšíně uplatnil své historické vzdělání a začal se zabývat historií Těšínska a Opavska. Výsledky zveřejnil kromě dílčích studií ve dvou samostatných publikacích. Starší, o dějinách knížectví těšínského, rozčlenil do oddílů věnovaných historii osídlení, politickým dějinám, hranicím území a správě, další části věnoval zaměstnání obyvatel a geografii. Po třiceti letech B. připravil ještě druhé rozšířené vydání. Druhá publikace, věnovaná Opavsku a Krnovsku, byla vydána péčí slezského zemského výboru v době, kdy B. žil v Praze. Nedostatkem jeho souborných historických prací bylo přehlížení hospodářských dějin a sociálních poměrů. Za pražského působení publikoval další historické práce, věnované mj. slezskému protestantismu. Kromě dějin náboženských ho zajímaly především dějiny politické a kulturní. Patřil k pozitivistickým historikům, jeho práce se opíraly o vlastní zevrubný pramenný výzkum a jsou charakteristické objektivním pohledem na národnostní problematiku. Zařadil se k významným německým evangelickým historikům Slezska. Převážná část jeho dalších studií vycházela v programech škol, na nichž působil, a v německých časopisech Notizenblatt a Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Altertum Schlesiens. Syn Otto August Leo B. (1858–1909), matematik, byl profesorem brněnské německé techniky.

D: Zur Geschichte der Herzogthümer Auschwitz und Zator, Wien 1862; Geschichte des Herzogthums Teschen, 1863; 2. vyd. 1894; Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, Teschen 1874; Karl IV., Römisch – deutscher Kaiser und König von Böhmen, Wien 1880; Geschichte des deutschen Gymnasiums in Prag – Kleinseite, 1880; Geschichte des Protestantismus in Österreichisch – Schlesien, 1897.

L: OSN, 4, s. 31; Ficek 2, s. 16; Slezsko 8, s. 19; Ostschlesische Porträts. Biographisch – bibliographisches Lexikon von Österreichisch – Ostschlesien 1, Berlin 1991, s. 70n. (soupis díla a literatury); A. Grobelný, Slezsko v období národních táborů v letech 1868–1971, 1962; B. Poloczkowa, Kultura Śląska Cieszyńskiego w XVIII i XIX-wiecznych opisach, roč. 4–5, 1983, s. 128n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiřina Veselská, Marie Makariusová