BIRKE Hubert Hermann 21.1.1892-13.4.1950

Z Personal
Hubert Hermann BIRKE
Narození 21.1.1892
Místo narození Heřmánkovice u Broumova
Úmrtí 13.4.1950
Místo úmrtí Doschendorf (Německo)
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BIRKE, Hubert Hermann, * 21. 1. 1892 Heřmánkovice u Broumova, † 13. 4. 1950 Doschendorf (Německo), politik, žurnalista

Pocházel z dělnické rodiny. Po vyučení tkalcem pracoval v textilní továrně jako dělník, později úředník. Od 1907 byl aktivní v německém tělovýchovném spolku (Deutscher Turnverband). Za první světové války sloužil jako dělostřelecký důstojník v Rumunsku a Albánii. Po návratu do Broumova se stal šéfredaktorem regionálních časopisů Ostböhmens Deutscher Bote (1919–36) a Völkische Rundschau (1928–32). Od 1919 byl současně členem hlavního vedení nacionalistického spolku Bund der Deutschen. V polovině 20. let vstoupil do Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) a stal se členem jejího krajského vedení v Broumově a Trutnově, posléze i vedení ústředního. Na veřejných shromážděních strany náležel k předním řečníkům, za pobuřující vystupování byl 1933 okresním soudem v Hradci Králové odsouzen k několikatýdennímu vězení. Po rozpuštění strany se 1. 10. 1933 stal zakládajícím členem organizace Sudetendeutsche Heimatfront, pozdější (od dubna 1935) SdP. 1935–38 byl poslancem Národního shromáždění, 1936–37 krajským vedoucím strany pro východní Čechy a od 1937 členem ústředního vedení SdP a současně vedoucím jejího hlavního úřadu pro sociální politiku. Od 1936 vedl i německé odbory v ČSR. Po odtržení Sudet byl k 1. 11. 1938 přijat do NSDAP a v doplňovacích volbách 4. 12. 1938 se stal poslancem říšského sněmu. 1940–45 působil v Liberci jako župní vedoucí Německé pracovní fronty (Deutsche Arbeitsfront – DAF) a současně byl členem Říšské pracovní komory (Reichsarbeitskammer). V této funkci měl na starosti veškerou sociální péči o zaměstnance v sudetské župě a podléhaly mu i tábory nasazených zahraničních dělníků a válečných zajatců. Měl sice neomezenou důvěru říškého vedoucího DAF ministra Rudolfa Leye, chyběl mu však smysl pro konkrétní praktické sociální potřeby. Od 9. 11. 1938 byl členem SA, kde dosáhl hodnosti Standartenführera. Stal se nositelem několika nacistických vyznamenání a čestným občanem Broumova. Ještě jako mladý redaktor veršoval v broumovském nářečí. Na konci války utekl patrně do amerického zajetí a o jeho dalších osudech není nic známo.

D: Aus onza Barcha (1920); A Steckla Haaimt (1926); Haaimtbeldlan (1928).

L: BL 1, s. 99; Kosch Lit l, s. 523n; Balling 1, s. 293n; S. Biman, Portréty vedoucích funkcionářů v župě Sudety, in: Historie okupovaného pohraničí 4, 1999, s. 177; S. Biman – S. Dušková, Kdo byl kdo v říšské župě Sudety 1938–1945, 1 (A-B), 2003, s. 177.

Jan Novotný