BITTNER Konrád 7.4.1890-3.1.1967

Z Personal
Konrád BITTNER
Narození 7.4.1890
Místo narození Brodek u Konice
Úmrtí 3.1.1967
Místo úmrtí Bochum (Německo)
Povolání 55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 525-526

BITTNER, Konrád, * 7. 4. 1890 Brodek u Konice, † 3. 1. 1967 Bochum (Německo), slavista, literární historik

Po maturitě na německém gymnáziu v Brně vystudoval B. na univerzitě v Praze a ve Vídni klasickou filologii, germanistiku, slavistiku a východoevropské dějiny. 1913 se stal asistentem semináře východoevropských dějin vídeňské univerzity, 1919–39 působil na školách v Brně, Praze, Ústí nad Labem a Liberci. 1930 se na německé univerzitě v Praze habilitoval pro slovanskou filologii, od 1931 na ní přednášel o slovanském a evropském duchovním životě v 16. a 17. století, o německo-českých literárních a kulturních vztazích v době reformace, humanismu, baroka a v 19. století a o ruské literatuře. 1939 byl jmenován mimořádným a 1940 řádným profesorem. 1941 se stal členem Slovanského ústavu, a to jako důvěrník rektora německé univerzity, který měl nad ústavem dohled. 1941–45 působil na německé univerzitě v Poznani, 1947–61 jako rada pro studia na gymnáziu ve Šlesviku a Bochumi. 1961–63 se vrátil ke slavistice na univerzitě v Mohuči. 1931–37 byl B. společně s Vojtěchem Jirátem výkonným redaktorem časopisu Germanoslavica, 1937–40 redigoval časopis Slawische Rundschau. Obě periodika vydával Slovanský ústav. B. reprezentoval pražskou školu německé slavistiky, jejíž kořeny položili B. učitelé Franz Spina a Gerhard Gesemann. Tematicky se zaměřil na německý romantismus a jeho vliv na slovanské prostředí a na německo-slovanské vztahy od romantismu do současnosti. V koncepci slovanství se B. odvolával na Herderovo učení. Od 30. let u něj sílily nacistické tendence. V jejich duchu přehodnocoval české kulturní dědictví, což se projevilo zejména v jeho vystoupení na 2. mezinárodním Sjezdu slavistů ve Varšavě, kde referoval o studiu germánsko- slovanských literárních vztahů, a 1935–36 v ostré polemice s F. Wollmanem. B. pozůstalost je uložena v Herder- -Institutu v německém Marburgu.

D: Herders Geschichtsphilosophie und die Slawen, 1929; Deutsche und Tschechen. Zur Geistesgeschichte des böhmischen Raumes, 1936.

L: W. Neumann, K. B. zum Gedenken, in: Jahrbücher für Geschichte Osteuropas. (Nová řada), 15, 1967, č. 1, Wiesbaden 1967, s. 638n.; M. Kudělka – Z. Šimeček – V. Šťastný – R. Večerka, Československá slavistika v letech 1919–1939, 1977; BL 1, s. 103; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (1891–1945), 1994, s. 92; W. Zeil, Slawistik an der deutschen Universität in Prag (1882–1945), München 1995.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Radomír Vlček