BLÁHA František 26.2.1886-21.5.1945

Z Personal
František BLÁHA
Narození 26.2.1886
Místo narození Poděbrady
Úmrtí 21.5.1945
Místo úmrtí Terezín
Povolání 45- Voják nebo partyzán

BLÁHA, František, * 26. 2. 1886 Poděbrady, † 21. 5. 1945 Terezín, divizní generál

Vystudoval nižší gymnázium v Hradci Králové, pak absolvoval čtyřměsíční soukromý obchodní kurs. Po vypuknutí první světové války odejel na ruskou frontu, kde 29. 11. 1914 padl do zajetí. Službu v československých legiích nastoupil 30. 6. 1916. Jako velitel 10. roty 6. pluku se účastnil boje u Marianovky a postupu na Jekatěrinburk. Po obsazení Jekatěrinburku se stal 18. 9. 1918 velitelem města. Od 14. 8. 1919 byl jmenován československým vojenským přidělencem u ruské 1. Sibiřské armády. Do vlasti se vrátil 1. 6. 1921. V červenci 1921 nastoupil službu u zpravodajského oddílu hlavního štábu, od září 1922 pak přešel k pěšímu pluku 45 v Chustu na Podkarpatské Rusi, kterému velel od prosince 1923. V listopadu 1932 byl ustanoven velitelem 21. pěší brigády v Košicích, odkud po roce odešel do Prahy jako velitel Velitelské školy. Od jara velel 7. pěší brigádě v Josefově a od 1. 1. 1938 působil jako zástupce velitele 4. pěší divize. Za mobilizace 1938 jí velel. Za okupace Československa byl činný v odbojové organizaci Obrana národa, od června 1944 byl jejím velitelem. Vybudoval zejména rozsáhlou mobilizační síť ve východních Čechách, napojenou na paravýsadek BARIUM. Po vyzrazení ilegální sítě byl 17. 11. 1944 zatčen gestapem. V Malé pevnosti v Terezíně podlehl 21. 5. 1945 tyfové epidemii. V roce 1946 byl povýšen in memoriam do hodnosti divizního generála.

L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2006, s. 28; Z. Vališ, Divizní generál in memoriam F. B., in: Vojenské rozhledy 1, 1995, s. 136n.

P: VÚA-VHA, kvalifikační listina.

Tomáš Jakl