BLÁHOVÁ Eliška 4.2.1884-1.7.1966

Z Personal
Eliška BLÁHOVÁ
Narození 4.2.1884
Místo narození Straky u Nymburka
Úmrtí 1.7.1966
Místo úmrtí Ledeč nad Sázavou
Povolání

83- Divadelní interpret nebo herec

61- Pedagog

BLÁHOVÁ, Eliška (roz. Sedláčková), * 4. 2. 1884 Straky u Nymburka, † 1. 7. 1966 Ledeč nad Sázavou, taneční pedagožka, publicistka

Představitelka české pohybové rytmiky a taneční gymnastiky. V mládí byla ovlivněna tělesnou výchovou v Sokole, 1908/09 studovala v Paříži ve škole Mimi Pinson skladatele G. Charpentiera, v Ženevě navštěvovala kurs É. Jaques-Dalcroze. Jeho metodiku u nás později rozvíjela a vypracovala vlastní systém několikastupňové výuky rytmické gymnastiky. Vyšší osnovy B. zahrnovaly práci s náročnými, většinou poeticky laděnými skladbami vážné hudby (A. Dvořák, Z. Fibich, E. Grieg, J. Křička, R. Schumann, B. Smetana). Vytvářela také choreografie bez hudby na texty domácí poezie. 1921 založila v Brně, spolu s dirigentem Z. Chalabalou, Dívčí akademii při Ženském výrobním a vzdělávacím spolku Vesna, která existovala až do 1948. Od 1924 se akademie stala samostatným pedagogicko-uměleckým odborem, který navštěvovalo na 400 posluchačů. B. vedla Odbornou školu rytmiky, pořádala vzdělávací semináře a přednášky pro učitelky rytmiky a od 1926 organizovala veřejná vystoupení žákyň. Byla členkou, inspektorkou a komisařkou zkušební komise Zemského úřadu v Brně (1925) u povinných zkoušek učitelů rytmiky. 1933 stála u založení Společnosti státně zkoušených učitelek rytmické gymnastiky. Z této instituce se po založení Svazu Tanec – Rytmika – Gymnastika (1934) oddělila moravská sekce, v níž B. organizovala kursy, přednášky domácích i zahraničních odborníků výrazového tance (É. Jaques-Dalcroze, J. Seehák, R. Chladek, M. Mayerová, J. Kröschlová, J. Jeřábková, T. Pavlovská), letní tábory v Senohrabech u Prahy, veřejné akademie a soutěže pro tanečníky. Věnovala se i metodice pohybové výchovy sokolských žen a ženských spolků. Své zásady shrnula v publikacích a učebnicích. Jejími asistentkami a následovnicemi byly např. L. Hyprová, E. Divišková, kritička L. Schmidová a H. Jungmannová- Kotisová, která po B. převzala 1938 školu.

D: Pohyb, rytmus, výraz, 1929; Rytmika, 1932; Verše a říkadla pro rytmický výcvik dětí, 1934; Pohybové skladby na písně K. Konvaliny, 1936; Tělesná výchova rytmikou dětí školních a předškolních, 1936.

L: E. Bláhová, Po létech opět v Sokole, 1936; J. Kröschlová, Výrazový tanec, 1964, s. 62; I. Kloubková, Výrazový tanec v ČSR, 2000, s. 42; OSND 1/1, s. 635; HS 1, s. 103; Český taneční slovník, 2001, s. 22.

Jana Holeňová