BLAŽEK Antonín 22.2.1874-5.8.1944

Z Personal
Antonín BLAŽEK
Narození 22.2.1874
Místo narození Derfle (dnes Sady, část Uherského Hradiště)
Úmrtí 5.8.1944
Místo úmrtí Uherské Hradiště
Povolání 74- Architekt

BLAŽEK, Antonín, * 22. 2. 1874 Derfle (dnes Sady, část Uherského Hradiště), † 5. 8. 1944 Uherské Hradiště, architekt

Pocházel z rodiny stavebního dozorce Jana B. a Anny, roz. Vaculíkové. Nejprve studoval na odborné dřevařské škole ve Valašském Meziříčí. Od 1898 navštěvoval speciálku architekta F. Ohmanna na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, 1899 přešel na Akademii výtvarných umění do Vídně, kde jej do 1903 učil V. Luntz. Tam během studií vytvořil lavírované perokresby detailů vídeňských, rakouských a německých novostaveb (mj. O. Wagnera, J. M. Olbricha a F. Ohmanna), které se staly součástí třísvazkové publikace Das Detail in der modernen Architektur vydané L. Fiedlerem. Výkres se vstupní partií Olbrichova pavilonu Secese vystavoval B. na Velké umělecké výstavě slovenské (Hodonín 1902), kterou navštívil také August Rodin. 1905 si zřídil v Brně-Králově Poli projekční kancelář. Stal se (1907) jedním ze zakládajících členů Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) se sídlem v Hodoníně, které volně navázalo na nadnárodní evropské hnutí, vzniklé ve 2. polovině 19. století v Anglii – Art and Crafts (Umění a řemesla). Od 1919 ve SVUM působil jako výkonný předseda a potom byl místopředsedou. 1908 jej kostelní výbor v Ostravě-Mariánských Horách vyslal na studijní cestu do Itálie, aby se seznámil s církevním uměním. Vlastní výraz, který byl spojnicí romantismu, historismu a secese s folklorními prvky, nalezl okolo 1910. V období před první světovou válkou vytvořil svá nejlepší díla, mj. obecnou a měšťanskou školu na dnešním Slovanském náměstí v Brně--Králově Poli (1912–14) a Dům umělců v Hodoníně (1910 až 1913), jehož malířskou výzdobu provedl J. Köhler (1915), a 1940–41 byly realizovány přístavby. Na tomto spolkovém domě spojil zdánlivě neslučitelný racionalismus nastupující rané moderny s folklorním koloritem kraje. 1915 narukoval jako jednoroční dobrovolník na frontu do Albánie. V období mezi světovými válkami již patřil ke konzervativněji zaměřeným tvůrcům. S nástupem avantgardy okolo 1925 se zásadně změnil styl i názory na architekturu. Na mnohých B. stavbách z tohoto období je znát proces složitého hledání nového výrazu: u veřejných budov inklinoval k oproštěnému klasicismu, některé soukromé vily však projektoval stále v romantickém duchu. Usiloval o kompromis mezi starším a novým pojetím architektury. Z funkcionalismu přejímal rezervovaně a volně jen některé technické vymoženosti a vizuální prvky (železobetonové konstrukce, vertikální pásová okna, rovné střechy aj.). Ačkoliv byl původem zakořeněn na Moravském Slovácku a většinu života věnoval hledání moravského národního slohu a slohové identity, projevila se v jeho díle tradice tohoto regionu jen částečně. Naopak je až nápadná – a vzhledem k vídeňskému školení pochopitelná – jeho celoživotní inspirace rakouskou a také německou architekturou přelomu devatenáctého a dvacátého století. Od svých učitelů získal navíc památkářský cit, jistotu při tvorbě historizujících i soudobých slohů, schopnost vhodně začlenit nový architektonický objekt do okolního prostředí.

D: realizované stavby – výběr: Brno – obytné a obchodní domy na nároží České ul. č. 23 a Solniční ul. č. 11, 13, 15 (1903, č. 15 – secesní část hotelu Slavia), škola v Kristenově ul. č. 27 (1908), restaurace U Dvořáků v Hlavní ul. č. 119 (okolo 1908), přestavba a rozšíření farního kostela sv. Vavřince (1911–13), obecná a měšťanská škola na Slovanském náměstí v Brně-Králově Poli (1912–14), sokolovna v Srbské č. 4 (1914–20), nájemní dům na Palackého třídě č. 63 (1916), nájemní domy v Čápkově ul. č. 38, 40, 42, 44, 46 (1923, s K. H. Kepkou), nájemní domy v Tučkově ul. č. 6, 8, 10, 12 (okolo 1926), vila stavitele K. Dejmka ve Vackově ul. č. 66 (1927–28), gymnázium na Slovanském náměstí č. 7 (1927–30), dva nájemní domy na nároží Tučkovy ul. č. 28 a Zahradníkovy ul. č. 22 (asi 30. léta 20. století); Boskovice – sokolovna (1911–12); Bílovice nad Svitavou – farní kostel sv. Cyrila a Metoděje (1906–13); Diváky – přístavba domu V. Mrštíka (1910); Hodonín – Dům umělců (1910–13), tzv. Dělnický řádek – kolonie řadových rodinných domků mezi Slunečnou a Jižní ul. č. p. 1619–38 (zbořeno počátkem 80. let 20. století) a v Sušilově ul. č. p. 1639–40 (1919–20), nájemní dům v Sadové ul. č. 1 (asi 1922), společná budova soudu a poštovního úřadu (1926–28), obecná škola na Mírovém nám. č. 19 (1927–31); Luhačovice – činžovní vila JUDr. Krajíčka v Masarykově ul. č. 326 (1911); Ostrava- -Mariánské Hory – návrhy hlavního a bočních oltářů, kazatelny, křtitelnice, zpovědnic a štukové výzdoby farního kostela Korunování Panny Marie (1908 spolu s O. Bémem, J. Kotěrou a dalšími); Sady u Uherského Hradiště – římskokatolický farní úřad (1921), Uherský Brod – soubor řadových domků s folklorním koloritem v Nivnické ul. č. p. 903, 909–14 (1. polovina 20. let 20. století); soutěže a nerealizované stavby – výběr: Brno – projekt obytného a obchodního domu s kavárnou Dagmar (1900), návrh na české Národní divadlo (1910), návrh sokolovny na nároží Kounicovy a Sokolské ul. (1926); Hradec Králové – projekt obchodního domu (1910); Hodonín – projekt společné nemocniční kaple pro tři vyznání při polním špitálu Červeného kříže (1915), regulační plán města (1923), návrh okresního domu s četnickou stanicí (1929); Litovel – návrh přestavby záložny (1911); Olomouc – projekt komplexu obecných a měšťanských škol (1919); Bánov – návrh obecné a měšťanské školy (1941); Weikersdorf v Dolním Rakousku – projekt radnice (1903, s O. Ungerem).

L: MSN 1, s. 535; NEČVU 1, s. 73; OSND 1/1, s. 638; Toman 1, s. 68; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–28, 1970, s. 37n.; P. Zatloukal, Počátky moderní architektury na Moravě a ve Slezsku, 1981, s. 9n.; J. Sedlák, Rané dílo architekta A. B., in: Slovácko 24, 1982, s. 45n.; Umělecké památky Moravy a Slezska (ed. B. Samek) 1, 1994, s. 55, 229n., 494n.; J. Osolsobě, Dílo A. B., diplomová práce, 1995; táž, Architekt A. B., katalog výstavy, 1997; K. Lopatová, Meziválečná architektura na Moravském Slovácku, in: Umění 47, 1999, s. 322n.

P: náhrobek od K. Madlmayera na hřbitově v Brně-Králově Poli; bronzová portrétní busta od J. Pelikána u vstupu do Domu umělců v Hodoníně.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Osolsobě