BLAŽEK František 3.10.1867-14.12.1937

Z Personal
František BLAŽEK
Narození 3.10.1867
Místo narození Borovany u Milevska
Úmrtí 14.12.1937
Místo úmrtí Praha
Povolání 23- Lesník nebo myslivec

BLAŽEK, František, * 3. 10. 1867 Borovany u Milevska, † 14. 12. 1937 Praha, lesník

Pocházel z rodiny malého rolníka. Studoval na nižší reálce v Táboře. 1882 vstoupil do služeb pražského arcibiskupství a tomuto zaměstnavateli zůstal věrný po celý život. Začínal jako lesní praktikant na velkostatku Týn nad Vltavou. Po tříleté praxi složil nižší státní zkoušku lesnickou a zkoušku z myslivosti. Pak konal tříletou vojenskou službu u pražského 8. dělostřeleckého pluku. 1. 11. 1888 se stal lesním příručím v polesí Skalsko na velkostatku Dolní Břežany, 1890 přešel do polesí Roželov na velkostatku Rožmitál pod Třemšínem a 1892 ho přijal Lesní úřad v Rožmitálu. 1892–94 studoval na dvouleté německé spolkové lesnické škole v Bělé pod Bezdězem. Po návratu ze studií zařídil lesy na třech velkostatcích. 1897 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a 1898 autorizační zkoušku pro civilní geometry. 1898 přešel v hodnosti lesního a civilního geometra a zařizovatele na velkostatek Červená Řečice u Pelhřimova. 1904 dosáhl titulu nadlesního, 1911 přednosty správního obvodu Červená Řečice, Onšov a Nový Rychnov a 1917 lesmistra. Ministerstvo veřejných prací mu 1919 povolilo používání stavovského titulu Ing. 1. 5. 1920 ho přijal do správy největší arcibiskupský velkostatek Rožmitál pod Třemšínem. 1926 obdržel od zaměstnavatele titul lesního rady a ředitele a od papeže rytířský řád sv. Silvestra. Na všech velkostatcích B. zanechal význačné stopy své činnosti, zvláště v oblastech zařízení a pěstění lesů a v potírání mnišky. Proti ní bojoval zejména prosvětlováním porostů: v Rožmitálu (1891), v Červené Řečici (1910) a znovu v Rožmitálu (po 1920), kde zachránil od ničivých holožírů rozsáhlé lesní plochy. S úspěchem se věnoval přirozené obnově porostů zmlazováním: dal podsazovat zchudlá a degenerovaná lesní stanoviště bukem a jedlí. 1936 odešel do výslužby a usadil se v Praze.

B. 1916 předsedal Okresní správní komisi v Pelhřimově, byl i členem městské rady v Rožmitálu. Je uváděn jako místopředseda Penzijního ústavu pro úředníky a zřízence velkostatků arcibiskupství pražského, jako předseda Volných sdružení lesních správ na Podbrdsku, jako delegát ÚV Volných sdružení lesních správ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Praze a jako člen výboru Ústřední jednoty československého lesnictva a předseda jejího krajského odboru v Písku. Dále přijal členství v ČAZ a v České lesnické jednotě (Böhmischer Forstverein). Zúčastňoval se i anket pořádaných Zemědělskou radou v Praze. Byl pochován 17. 12. 1937 na hřbitově u Sv. Matěje v Praze-Dejvicích.

L: J. Šimek, 70 let Ing. F. B., in: Československý les 17, 1937, s. 239n.; W. Maresch, K sedmdesátce Ing. F. B., in: VČAZ 13, 1937, s. 786n.; týž, K úmrtí inž. F. B., in: VČAZ 14, 1938, s. 104; týž, Za ing. F. B., in: tamtéž, s. 257n.; J. Růžička, Za přítelem B., in: Československý les 18, 1938, s. 29n.

Gustav Novotný