BLAŽEK Michal 14.3.1753-10.11.1827

Z Personal
Michal BLAŽEK
Narození 14.3.1753
Místo narození Senica (Slovensko)
Úmrtí 10.11.1827
Místo úmrtí Jimramov
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

64- Překladatel

BLAŽEK, Michal, * 14. 3. 1753 Senica (Slovensko), † 10. 11. 1827 Jimramov, evangelický duchovní, organizátor náboženského života, spisovatel, překladatel, vydavatel

Pocházel z rodiny českých pobělohorských emigrantů usazených ve slovenské Skalici. Studoval na gymnáziu v Prešpurku (Bratislava), dále na reformované akademii v Debrecínu a na univerzitách v Basileji, Lausanne a v Utrechtu. Během studií v zahraničí byl vyzván, aby se vrátil a zúčastnil se práce v obnovené reformované církvi na Moravě. Na zpáteční cestě se zdržel v Göttingen, Marburku, Halle a ve Vídni. Pak působil jako schopný organizátor v nově zřizovaných evangelických sborech, mj. 1782–84 v Nosislavi u Židlochovic a 1784 až 1827 v Jimramově u Bystřice nad Pernštejnem. Již od 1784 zastával funkci superintendenta evangelické reformované církve na Moravě. B. se na studiích seznámil s moderními evropskými společenskými a filozofickými směry, stýkal se s osvícenci, snad byl i svobodným zednářem. 1797 byl označen za jednoho z ideových vůfců tzv. helvétského povstání poddaných na Českomoravské vysočině, a proto byl vyslýchán a po krátkou dobu vězněn v Jihlavě. Ačkoliv B. účast na povstání se úřadům prokázat nepodařilo, písemný materiál z vyšetřování dokládá působení dobových evropských demokratických myšlenek na vzdělance v regionu a sám B. události před koncem osmnáctého století popsal v rukopisné veršované skladbě s názvem Helvetská čili Frajmauerská rebelie r. 1797. Kromě psaní nábožensky vzdělávacích spisů překládal z němčiny, maďarštiny a holandštiny. Nově vydával starší české tituly (mj. Matouše Konečného Kazatele domovního, 1783). Jeho práce vyšly v Brně a v Litomyšli.

D: Jireček 1, s. 85; Z. Tobolka, Knihopis II/2, 1940, s. 138n.; SBS 1, s. 265 (kde soupisy B. díla); výběr: Krátká příprava a rozmyšlování takových dítek, které ponejprv chtějí přistoupiti k večeři Páně, 1782; Přípravka pro dítky, které ponejprv chtějí přistoupiti k sv. večeři Páně, konec 18. století, 2. vyd. 1802; Helvetská čili Frajmauerská rebelie r. 1797 (tiskem 1913); Malý katechismus pro mládež, 1803, 2. rozšířené vyd. 1826; Modlitby církevní neb kazatelské, 1804; Duchovní líbé vůně kadění aneb ruční knížka modliteb svatých, 1809; O povinnostech kazatele, rukopis; překlady: Biblické historie od Jana Hübnera, 1783; Biblické historie krátká summa v otázkách a odpovědích, 1788.

L: RSN 1, s. 739; Jireček 1, s. 85; OSN 4, s. 155; MSN 1, s. 535; ISN 3, s. 11; KSN 1, s. 573; MČE 1, s. 484; SBS 1, s. 265; R. Pražák, Maďarská reformovaná inteligence v českém obrození, 1962, passim; J. B. Čapek, Československá literatura toleranční, 1933, s. 208n.; Dejiny slovenskej literatury 2, 1960, s. 69; R. Kvaček a kol., Dějiny Československa 2, 1990, s. 186.

P: rukopisy uloženy v Horáckém muzeu, Nové Město na Moravě a v knihovně Husovy evangelické bohoslovecké fakulty Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Bočková