StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BLAŽEK Otto 25.4.1906-23.4.1967

Otto BLAŽEK
Narození	25.4.1906
Místo narození	Praha
Úmrtí	23.4.1967
Místo úmrtí	Praha
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 553-554
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68010

BLAŽEK, Otto, * 25. 4. 1906 Praha, † 23. 4. 1967 Praha, grafik, umělecký knihař, pedagog

Vyučil se 1920–23 knihařem u Antonína Tvrdého v Praze. V jeho dílně pak pracoval ještě tři roky. 1926 se vydal do Paříže, centra umělecké knižní vazby. Zpočátku se uplatnil v Reliure Industrielle, 1926–27 pracoval u Théophila Stiebela. U něho se přiučil technologii francouzské vazby, a to v dokonalejší podobě než ta, která byla přinesena do Čech počátkem dvacátého století. Stiebelova dílna se 1927 dostala do konkursu a B. přešel do ateliéru Pierra Legraina, nejvýznamnějšího francouzského knihaře věnujícího se luxusní vazbě nejvyšší umělecké úrovně. Pobyt u Legraina měl na B. další činnost velký vliv. 1929 se vrátil do Prahy. Tam však překonával těžkosti počínající velké hospodářské krize. Nejprve pracoval v dílně Josefa Vyskočila. Oba si vyměňovali zkušenosti a navzájem se ovlivňovali. Brzy si otevřel vlastní dílnu a byl 1931–36 uváděn jako majitel vazebního ateliéru v Praze. Ačkoliv ve své tvorbě uplatnil nové technologické prvky a zasáhl do vývoje a vzhledu polokožené vazby, byl nucen hledat kompromisy. Opustil nákladné materiály a francouzskou přesnost vazby a dokonalost prací přizpůsoboval mnohem skromnějším českým poměrům. Svůj zřetel obrátil zejména na trvanlivost a na užitkovost vazby a dekoru. U vazeb projevil cit pro materiál a pro jeho charakter. Z knihařských technik používal často aplikace a kladl důraz na spojení funkční a dekorační složky knihy. Jeho dílo ocenily a vyznamenaly poroty na výstavách v Praze, Brně, Miláně aj. B. vlastní dílnu neudržel a po jejím uzavření přijal nabídku J. Solara k pedagogické činnosti. 1936–67 učil na Státní grafické škole v Praze. Touto cestou uplatnil svůj vliv na české knihařství. K jeho žákům patřili Ladislav Růžička, Oldřich Vaculík, Tomáš Pospíšil ad.

L: ČBS, s. 53; Toman 1, s. 74; SČSVU 1, s. 176; Tomeš 1, s. 106n.; P. Režný, K 66. Prostějovský program, katalog výstavy, 1966; A. Fialová, Česká moderní knižní vazba, in: Studie Muzea Kroměřížska, 1981, s. 47n.

Hana Karkanová