BLEYLEBEN von Regner Oktavian Alfred Wenzel Bohuslav 23.11.1866-12.8.1945

Z Personal
Oktavian Alfred Wenzel Bohuslav BLEYLEBEN von Regner
Narození 23.11.1866
Místo narození Brno
Úmrtí 12.8.1945
Místo úmrtí Dietach u Welsu (Rakousko)
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BLEYLEBEN von Regner, Oktavian Alfred Wenzel Bohuslav (též REGNER von BLEYLEBEN), * 23. 11. 1866 Brno, † 12. 8. 1945 Dietach u Welsu (Rakousko), státní úředník, místodržitel

Pocházel z rodiny Alfreda Regnera von B. (1827–1909), rodáka z Korneuburgu v Dolních Rakousích, právníka, profesora německé VŠT v Brně a dvorního rady. Byl mladším bratrem Rudolfa Alfreda Jakoba Marii B. (1860–1938), právníka a soudce. Vystudoval právní nauky na německé univerzitě v Praze a 27. 11. 1888 nastoupil do politické správní služby jako konceptní praktikant místodržitelství v Brně. Pak byl přidělen na okresní hejtmanství ve Znojmě. 1892 se oženil s Gabrielou šlechtičnou Wolfovou, dcerou vysokého důstojníka, a spolu měli syna a tři dcery. 1897–1904 působil na vídeňském ministerstvu vnitra, mj. v odboru rozpočtových a technicko-administrativních věcí, jako pracovník a přednosta prezidia ministerstva a 1902 byl jmenován ministerským radou. Jako schopný byrokrat získal jmenování vrcholným správním úředníkem ve třech zemích: 1904–11 zastával úřad zemského prezidenta v Bukovině, 1911–15 místodržitele na Moravě a 1915–18 místodržitele v Dolních Rakousích. V Bukovině se seznámil s předáky národních a konfesijních stran. Ačkoliv byl rodákem z Brna, na Moravě brzy proslul jako známý odpůrce české politiky, který porušoval křehké a zklidněné poměry nastolené česko-německým vyrovnáním, tzv. moravským paktem z listopadu 1905, a školským a jazykovým zákonem z 1907. Do 1914 přál německé straně a reprezentoval nepřízeň vlády vůči zemi. Snažil se překazit konání brněnského sletu Sokola (28. 6. 1914). Po vypuknutí první světové války mu bývá připisováno zvýšené národnostní napětí, špatný postup při řešení vážných aprovizačních potíží, zavedení mimořádných opatření a perzekuce. Úřady tehdy pátraly po ruských letácích a již koncem 1914 byly zahájeny pověstné letákové procesy v tehdejší Moravské Ostravě podle stanného práva a u zeměbraneckého divizního soudu ve Vídni. Kruté rozsudky vyvolaly všeobecný odpor (1914 tresty smrti na Slavomíru Kratochvílovi, sokolském pracovníku z Přerova, a na Josefu Kotkovi, redaktoru z Prostějova). I další soudy nad tzv. velezrádci končily rozsudky smrti, avšak byly změněny na dlouholeté žaláře. Jiní vyšetřovaní v letákové aféře spáchali sebevraždu nebo se letáky staly záminkou k rozpouštění obecních zastupitelstev v Kyjově a v Kosticích a k uzavření gymnázia v Kyjově. S letáky souvisely také procesy vedené pro velezradu (mj. s Petrem Bezručem). Perzekuce postihla i český tisk, školství a spolky. B. byl 1899 dekorován řádem Františka Josefa, 1908 přijal titul tajného rady a 1911 byl povýšen na svobodného pána. Kromě rakouských řádů obdržel i vyznamenání rumunské, ruské, saské, belgické, švédské a perské a čestná občanství několika měst.

L: Heller 1 (1912), s. 24n.; OSND 1/1, s. 643, a 4/1, s. 326n. (kde další literatura); BL 3, s. 399 (kde další literatura).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 16 877, matrika narozených u sv. Jakuba, 1863–1871, sv. 27, s. 204.

Gustav Novotný