BLUM Heinrich 16.1.1894-?1942

Z Personal
Heinrich BLUM
Narození 16.1.1894
Místo narození Soběšice (Brno-Soběšice)
Úmrtí ? 1942
Místo úmrtí neznámý koncentrační tábor
Povolání 74- Architekt

BLUM, Heinrich, * 16. 1. 1894 Soběšice (Brno-Soběšice), † ? 1942 neznámý koncentrační tábor, architekt

Pocházel z rodiny obchodníka Šimona B. a jeho manželky Leopoldy, roz. Polatschkové. B. 1912 maturoval na První německé reálce v Brně. Od školního roku 1912/13 studoval na brněnské německé VŠT pozemní stavitelství a architekturu. Tam 1916 složil první a 1918 druhou státní zkoušku a od 1919/20 vyučoval technické a volné kreslení jako výpomocný asistent u profesora Tranquilliniho. 1920–22 byl B. jmenován řádným asistentem na ústavech středověkého stavebního umění a technického kreslení. Potom se ve třicátých letech věnoval samostatné projekční činnosti v Brně, pracoval i v kanceláři architekta Jana Víška. V listopadu 1941 se B. oženil s Gertrudou Naschovou z Holešova. 1942 byl deportován nejprve do Terezína, později do Lublinu; přesné datum a místo B. úmrtí je neznámé. B. nepočetné realizace byly sice ovlivněny soudobými stylovými názory, nepředstavovaly však radikální polohu moderny. Vyznačovaly se logickou věcností půdorysu, přesným propracováním detailů a umírněnými výrazovými prostředky. Křivkami a zaoblenými tvary vyskytujícími se u části jeho tvorby obohatil B. strohou geometrii funkcionalistických forem. Reagoval tak na tzv. organické tendence meziválečné architektury. Ve třicátých letech se podílel na sociálním programu města Brna návrhy na výstavbu malobytových nájemních domů.

D: netištěné práce: Ideelles Projekt für die Verbauung sog. ‚Akademischen Viertels‘ auf dem Kuhberge in Brünn im Zusammenhang mit dem Sektor zwischen dem Kuhberge und Königsfeld einerseits von der ‚Bauerschen Rampe‘ anderseits, 1925, rukopis disertace na brněnské VŠT; tištěné práce: Silo der Zementfabrik Maloměřice, in: Horizont [Brno] 1927, č. 2; H. B. (= H. Blum?), Arbeiten des Architekten Dr. H. B., in: Fórum Bratislava, 1934, č. 4, s. 73n.; realizované stavby: Brno – silo cementárny a vápenky ve Slaměníkově ul. č. 23 (1923–24, s F. Hýblem), rodinné domy v Preslově ul. č. 5 a 7 (1928), Deutsche Masaryk-Volkshochschule (Brünner Deutsches Volksbildungshaus) na Janáčkově nám. č. 2a (1930–34), rodinný dům v Hroznové ul. č. 39 (1932–35); nájemní blok s minimálními byty v Merhautově ul. č. 13 (1932, s H. Ašerem a Z. Kerekesem), nájemní dům v Preslově ul. č. 11 (1936), administrativní a obytný dům První moravské spořitelny v Jánské ul. č. 6–10 (1937–39, s O. Oplatkem a J. Poláškem); soutěže: Třebíč – návrh školy (1919, s V. Doupovcem), Brno – projekt německého divadla (1935), návrh na malobytové domy (1936), projekt na Ředitelství československých státních drah na Veveří ul. (1937); výstavy: Výstava stavebnictví a bydlení v Brně (1933).

L: B. Fuchs – J. Oplt – Z. Rossman (ed.), Katalog Výstavy stavebnictví a bydlení, 1933; E. Steiner, Neue Wohnhausbauten, in: Fórum Bratislava 1936, č. 6, s. 49; D. Riedl – B. Samek, Moderní architektura v Brně 1900–1965, 1967, s. 66n.; V. Šlapeta, Moderní architektura v Brně, in: Památky a příroda, 1982, s. 471; J. Sedlák, Náčrt dějin architektury na Moravě 1919–1938, in: Uměleckohistorický sborník, 1985, s. 96; J. Vybíral, Jiný dům. Německá a rakouská architektura na Moravě a ve Slezsku v letech 1890–1938, 1993, s. 41; L. Kudělková – Z. Kudělka, Brněnští architekti a stavitelé 1919–39, in: O nové Brno, I, 2000, s. 74n.; P. Pelčák – J. Sapák – I. Wahla (ed.), Brněnští židovští architekti 1919–1939, 2000.

P: Muzeum města Brna, oddělení architektury a urbanismu, pozůstalost H. B.; MZA Brno, B 34 Německá technika v Brně, inv. č. 273–4 a 554.

Jana Osolsobě