BOCHDALEK Vincenc Alexander 11.2.1801-3.2.1883

Z Personal
Vincenc Alexander BOCHDALEK
Narození 11.2.1801
Místo narození Skřípov u Opavy
Úmrtí 3.2.1883
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 15- Lékaři

BOCHDALEK, Vincenc Alexander (též BOHDALEK), * 11. 2. 1801 Skřípov u Opavy, † 3. 2. 1883 Litoměřice, lékař patolog, anatom, pedagog

Gymnázium absolvoval v Opavě (1816–20), filozofická a lékařská studia v Praze, kde byl 1833, po obhájení disertace s anatomickou tematikou (návod k pitvě mozku), promován na doktora medicíny. Již od 1831 byl asistentem v anatomickém ústavu. 1835–37 suploval vedení stolice anatomie. Poté, co neuspěl v konkursu na její řádné vedení, odešel v říjnu 1837 do všeobecné nemocnice, kde získal místo prozatímního patologického anatoma. 1838–45 tam působil jako řádný prosektor. Mimořádným profesorem patologické anatomie byl jmenován 1840 a poprvé ohlásil na pražské lékařské fakultě mimořádné přednášky z patologické anatomie. Založil také patologicko-anatomické muzeum v Praze, ceněny byly zejména jeho preparáty neurologické. Na zřízení řádné profesury patologické anatomie nebyla naděje, proto B. přijal jmenování řádným profesorem anatomie srovnávací a chirurgické v listopadu 1845. V roce 1850 podnikl studijní cestu do Norska, kde mj. získával srovnávací materiál pro sbírky do pražského patologicko-anatomického muzea. 1853 přednášel histologii a embryologii, po něm se těchto předmětů ujal J. E. Purkyně. 1854–55 suploval vedení stolice patologické anatomie, 1861–64 zastával funkci děkana lékařské fakulty. Po odchodu na odpočinek 1871 žil v Litoměřicích. Jeho jedinou monografií zůstala disertační práce, vedle ní publikoval, převážně v časopisu pražské lékařské fakulty (Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde) na 30 studií, které se zabývaly jak anatomií, tak patologickou anatomií. Byly věnovány zejména nervovému systému a smyslovým orgánům. V anatomickém, resp. patologickoanatomickém názvosloví se vžily některé B. nově popsané útvary (ganglion Bochdaleki, valvula Bochdaleki, foramen Bochdaleki, Bochdalkův košíček v malém mozku). Dnes je nejznámější foramen Bochdaleki jako místo vrozených bráničných kýl, jimž B. věnoval dvě pozoruhodné studie.

D: Einige Betrachtungen über die Entstehung des angeborenen Zwerchfellbruches, in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 89n.; Praktische Bemerkungen über Zwerchfellbrüche, in: tamtéž 24, 1867, s. 14n.

L: A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Wien-Leipzig 1884, s. 495; OSN 4, s. 263; O. Matoušek, Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 35n.; E. Wondrák, V. A. B. (1801–1883), český anatom a patolog, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 22, 1962, s. 137n.; týž, Český anatom a patolog V. A. B., in: ČLČ 122, 1983, s. 1334n.; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum von 1853–1880, Diss., Erlangen-Nürnberg 1972, s. 2n.; BSPLF 1, s. 82n.; B. V. A., in: ČLČ 22, 1883, s. 92n.; tamtéž 52, 1913, s. 162n.; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 170n., 216n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ludmila Hlaváčková