Biografický slovník
BOCHENEK Jan 2.5.1831-3.12.1909
| Jan BOCHENEK | |
 | |
| Narození | 2.5.1831 |
|---|---|
| Místo narození | Hlučín |
| Úmrtí | 3.12.1909 |
| Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 26-27 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75304 |
BOCHENEK, Jan (též Johannes), * 2. 5. 1831 Hlučín, † 3. 12. 1909 Berlín (Německo), malíř
Jeho otec byl stolařem. V této dílně se B. vyučil rodinnému řemeslu. Inklinoval však k výtvarnému umění, zejména k malbě, kresbě a sochařství. Na radu sochaře Jandy z Darkoviček odešel ve svých osmnácti letech 1849 na akademii výtvarných umění do Berlína. V průběhu studia na oddělení antiky získal jako talentovaný žák několik cen a stipendií, mimo jiné 1857 velkou státní cenu. Za peněžní ocenění obrazu Touha po ráji (1858) podnikl cestu do Itálie 1859. Tam pobýval s kratšími přestávkami až do 1873, v Berlíně se oženil s Agnes von Rollandovou. V Itálii studoval zejména italskou renesanci a pěstoval intenzivní přátelské styky s německými nazarénisty, kteří zásadně ovlivnili jeho další uměleckou tvorbu, především se F. Overbeckem, A. Feuerbachem, P. Carneliem, J. Schnorem a s polským malířem J. Malenským. Po návratu do Berlína se B. věnoval studiu formálních zákonů tvorby, napsal několik teoretických spisů o pravidlech umění a podstatě malířství, přednášel v různých spolcích, zabýval se psaním teoretických spisů. Řím navštívil ještě 1900, 1904 a rok před smrtí 1908. Ke konci života pobýval často v rodném Hlučínsku, kde pro místní kostely maloval četné obrazy: např. (1902–10) pro trojlodní baziliku v Sudicích valnou většinu obrazů, zejména sv. Jana Křtitele a křížovou cestu. Maloval často na zakázku.
B. malířská tvorba zahrnuje vedle portrétů a krajinomalby především církevní obrazy. Náboženská témata uplatňoval pro chrámové interiéry. Představil se v nich jako pozdní následovník nazarénského směru. Pro svá díla využíval tehdy módní teorie zlatého řezu (das goldene Schnitt), známého od roku 1854. Teorii proprocionality, geometrickou konstrukci na bázi zlatého řezu, aplikoval nejen v praxi, ale zabýval se jí i ve svých teoretických spisech, kde vytvořil princip ideální figury muže a ženy a tříletého dítěte. Podle jeho představy byly všechny části lidského těla konstruovány tak, aby postavy vykazovaly na základě zlatého řezu proporčně ideální konstrukci.
D: spisy: Die männliche und weibliche Normal-Gestalt nach einem neuen System, Berlin 1875; Canon aller menschlichen Gestalten und Thiere, Berlin 1885; Fünf Tafeln goldene Schnitt – Normalgestalten, Berlin, b. d.; Das Gesetz der Formschönheit. Allgemeine Verhältnis-Lehre, erfunden und ausführlich dargestellt, Leipzig 1903; malířské a sochařské dílo: Sv. Dominik (farní kostel Bohuslavice); Smrt sv. Josefa, 1890 a Portrét faráře, 1907 (obé farní kostel Dolní Benešov); Křest Páně, Sv. Anna (farní kostel Hlučín); Sv. Terezie, Ukřižování, 1890 (Chwalowice, Polsko); Nanebevzetí P. Marie, Sv. Emil, Křížová cesta (farní kostel Kobeřice); Portrét probošta (farní kostel Krzanowice, Polsko); P. Maria se sv. Dominikem (farní kostel Opava-Kateřinky); Sv. Barbora, P. Maria se sv. Dominikem, Sv. František z Assisi, Pieta, Nejsvětější srdce Ježíšovo, Trpící Kristus (farní kostel Sudice); Sv. Kateřina (fara Štěpánkovice); Sv. Vavřinec (farní kostel Zagacole, Itálie); Sv. František z Assisi, Sv. Antonín Paduánský (sochy, chrám v Kobeřicích).
L: A. Weltzel, Biedelungen des nördlich der Oppa gelegenen Landes, Ratibor 1891, s. 77, 93; J. Vyhlídal, Pod perutěmi pruského orla, 1910, passim; týž, J. B. ein schlesischer Maler, Oppeln 1911; E. J. Jureczka, J. B. ein Sohn des hultschiner Landes, in: Neuer Heimat Kalender, Opava, 1927, s. 81n.; A. Scholtis, J. B., in: Oberschlesier, 1931, s. 288; W. Krause, Grundriss eines Lexikons bildender Künstler und Kunsthandwerker in Oberschlesien, 1933, s. 170; J. Svoboda, Naši výtvarní umělci, in: Hlučínsko – příroda, lid, kultura, 1958, s. 271n.; M. Schenková, K dějinám malířství 19. století ve Slezsku, in: Časopis Slezského muzea B-29, 1980, s. 122n.; táž, B. J.(Johannes), in: Allgemeines Künstlerlexikon 12, 1996, s. 31; W. Iwanek, Slownik artystów na Śląsku Cieszyńskim, Bytom 1967, s. 43; V. Plaček, Malíř J. B. – významný hlučínský rodák, in: Opavsko 2, 1999, 25. 8. 1999, s. 11; P. Wilpert, Der Maler der Zanditzer Kirchenbilder Johannes B. (1831–1909), in: Der Ratiborer 45, 1998, s. 13; Slezsko 2, s. 143; D. Konečná, J. B., in: Svoboda 10, 2000, 21. 9. 2000, s. 5. příl.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová
Svatá rodina, 1865
