BOGNER Adolf 21.10.1875-3.11.1947

Z Personal
Adolf BOGNER
Narození 21.10.1875
Místo narození Krásno nad Bečvou (dnes Valašské Meziříčí)
Úmrtí 3.11.1947
Místo úmrtí Valašské Meziříčí
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 583-584

BOGNER, Adolf, * 21. 10. 1875 Krásno nad Bečvou (dnes Valašské Meziříčí), † 3. 11. 1947 Valašské Meziříčí, sklářský dělník, dramatik, prozaik, básník

Pocházel z početné rodiny sklářského dělníka, narodil se jako jeho dvanáctý syn. Už od dětství pracoval ve sklárně, obecní školu absolvoval českou, pak i německou. 1887 nastoupil do učení ve sklářské huti v Krásnu nad Bečvou a současně se vzdělával ve Spolku katolických tovaryšů. Byl členem Dělnického zpěváckého spolku, kde se věnoval ochotnicky i divadlu a počal pro ně psát divadelní hry. 1898 vydal v Hranicích svou básnickou prvotinu Dělník zpívá s motivy lyriky přírodní, milostné i sociální. Po úspěchu knížky odešel ze sklárny a začal střídat rozličná zaměstnání a příležitostné práce. Zejména od 1900 se uplatňoval jako lidový dramatik, záhy široce oblíbený především u ochotnických souborů. Tvořil konvenční lidové hry, jichž napsal na padesát, hlavně veselohry a frašky (o sluzích Michalovi a Matějovi), věnoval se selskému prostředí, legionářské problematice, náboženským motivům aj. V divadelních hrách i v prózách často užíval nářeční prvky a situační humor. 1910 založil pro vydávání divadelních her vlastní edici Divadelní hry A. B. V době první světové války byl sanitním pracovníkem ve vojenském lazaretu ve Valašském Meziříčí. Po válce vydal 1922 v St. Louis v USA svou druhou básnickou sbírku Výkřik uvolněné hrudi, věnovanou americkým Čechům. V americkém časopise Hlas vydával řadu povídek psaných v dialektu. Používal pseudonymy Ahasver, Jura z Podbřeží, Valašský Ahasver. Z jeho tzv. kukátkových obrázků kosmákovského typu měly úspěch obrazy z prostředí sklářského, mlynářského, cikánského, legionářského a ze života valašských horalů. B. psal dialektem, např. povídky Z valašských kútú (1943), Obrázky z rodného kraja (1943). Zdůrazňoval lidovost a grotesknost postav ve svých veselohrách, fraškách i jednoaktových žertech. Napsal také mnoho rozhlasových pořadů. Po vážné autonehodě 1928 trpěl vleklými následky. Zemřel na srdeční mrtvici. B. byl ženatý, dcerou z druhého manželství byla akademická malířka Marie B. (* 1931).

L: B. Slavík, Valašský Ahasver, in: Lidové noviny 22. 10. 1935; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1947, s. 22; B. Slavík, Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 353; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–70 a 1935–36, 1970; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 410; Z. V. Tobolka, Česká bibliografie 10, 1914, s. 10; LČL 1, s. 256n.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha (kde uloženo i foto).

Marcella Husová