BOLESLAV III. Ryšavý *?968

Z Personal
BOLESLAV III. Ryšavý
Narození před 968
Úmrtí 30. léta 11. stol.
Místo úmrtí (Polsko)
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

BOLESLAV III. Ryšavý, * před 968 ?, † 30. léta 11. stol. (Polsko), kníže

B. byl synem českého přemyslovského knížete Boleslava II. a jeho první manželky, jejíž původ ani jméno neznáme. Jeho vláda bývá historiografií popisována jako despotická. Datování některých událostí je nejisté. B. se poprvé ujal vlády po smrti svého otce 999. Jeho významnou vnitřní oporou byl v této době pravděpodobně český rod Vršovců. B. měl spory s pražským biskupem Thiddagem, jejichž příčiny nejsou známy. V jejich důsledku kníže několikrát vyhnal biskupa ze země. Thiddag patrně hledal pomoc u dvora míšeňského markraběte Ekkharda a za jeho podpory se do Čech opět vracel. Markrabě Ekkhard tak postupně získal na české poměry značný vliv. Po smrti římského císaře Oty III. podporoval B. kandidaturu Ekkharda na římský trůn proti bavorskému vévodovi Jindřichovi. Tato pozice ztížila jeho situaci poté, kdy se právě Jindřich stal římským králem jako Jindřich II. Své dva bratry, Jaromíra a Oldřicha, se B. pokusil odstranit násilím. Staršího Jaromíra dal vykleštit, mladší Oldřich měl být úkladně zavražděn v lázni. Bratři hledali před úklady B. pomoc u bavorského dvora. Všeobecná nespokojenost v Čechách vyústila 1002 v povstání, před kterým musel B. uprchnout. Pokusil se hledat útočiště u markraběte Severní marky Jindřicha ze Schweinfurtu, který jej dočasně uvěznil. Mezitím polský knížete Boleslav I. Chrabrý vyřešil bezvládí v Čechách tak, že na český knížecí trůn dosadil Vladivoje, vzdáleného příbuzného Přemyslovců. Jeho vláda (1002–03) však neměla větší ohlas a česká historiografie ji hodnotí spíše negativně. Vladivoj totiž jako první z přemyslovských knížat požádal římského krále Jindřicha II. o udělení Čech v léno a uznal jej za svého svrchovaného pána.

Po Vladivojově smrti 1003 se znovu do Čech vrátili Jaromír s Oldřichem a vlády se ujal patrně Jaromír. Byl však krátce nato sesazen a za podpory Boleslava I. Chrabrého se stal znovu knížetem B., který se mezitím uchýlil pod jeho ochranu. Ani tentokrát však B. nezískal v Čechách významnou podporu. Když 1003 dal podnět k vraždění Vršovců, tehdy už svých odpůrců, zasáhl polský kníže Boleslav I. Chrabrý. Údajně vylákal B. na svůj hrad v Krakově, kde jej nechal zajmout a oslepit. B. pak dožil v zajetí na některém z polských hradů. Tam zemřel asi ve 30. letech 11. století. Po jeho uvěznění vládl nad Čechami přímo Boleslav I. Chrabrý, ale již následujícího roku (1004) vtrhl do Čech římský král Jindřich II., vypudil z Čech polského knížete a na český knížecí stolec znovu dosadil B. bratra Jaromíra.

Z pramenů je doložena pouze jedna dcera B., která byla provdána za člena rodu Vršovců. Jejího manžela měl údajně zabít sám B. při hostině 1003. Tento jeho čin byl impulsem k vyvražďování všech příslušníků vršovské dynastie.

L: B. Krzemieńska, Krize českého státu na přelomu tisíciletí, in: ČČH 18, 1970, s. 497n.; F. Palacký, Čechy pod syny Boleslava II., in: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě I., 1936, s. 157n.; V. Novotný, České dějiny I/1, 1912, passim; D. Třeštík, Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (510–935), 1997, passim; J. Žemlička, Čechy v době knížecí, 1997, passim; týž, Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali, 2005, passim; J. Žemlička – J. Frolík – N. Profantová, Velké dějiny zemí Koruny české I, 1999, s. 344n.; J. Sláma, Tři Boleslavové, in: Střed Evropy okolo roku 1000. Svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog, 2002, s. 436n.; D. Kalhous, Boleslav III.: kníže na konci časů?, in: Ad vitam et honorem Jaroslao Mezník. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, 2003, s. 221n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eva Doležalová