BORECKÝ Karel 11.10.1895-22.2.1954

Z Personal
Karel BORECKÝ
Narození 11.10.1895
Místo narození Praha
Úmrtí 22.2.1954
Místo úmrtí Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel

BORECKÝ, Karel, * 11. 10. 1895 Praha, † 22. 2. 1954 Praha, nakladatel

Odbornou přípravu a praktické zkušenosti ve zvoleném oboru získal ve známém pražském nakladatelství I. L. Kobera. Pracoval v něm i po vyučení jako účetní. Koncem 1922 obdržel samostatnou knihkupeckou koncesi a osamostatnil se. Od mládí sympatizoval s radikální levicí a 1923 vstoupil do KSČ. Celou další profesionální činnost podřídil svým politickým názorům. Počátkem 1924 se stal správcem Komunistického nakladatelství a knihkupectví, kterému později propůjčil vlastní knihkupeckou koncesi. Od 1929 provozoval nakladatelství jen jako svůj podnik a vytvořil z něj jednu z významných kulturněpolitických opor nového vedení KSČ.

B. převzal zpočátku vydavatelský program Komunistického nakladatelství a knihkupectví a spolupracoval s jeho předními editory, např. s S. K. Neumannem, M. Majerovou. Brzy se však zaměřil především na politickou literaturu, zejména na knihy zakladatelů a tvůrců komunistického učení (K. Marxe, B. Engelse, V. I. Lenina, J. V. Stalina, G. V. Plechanova) i na práce žijících představitelů hnutí (L. P. Beriji, G. Dimitrova). Věnoval se také domácí beletrii, dával přednost dílům mladých spisovatelů se sociálněkritickou tendencí. Do okruhu jeho autorů patřili např. V. Kaplický, G. Včelička, V. Káňa. Po rozchodu řady umělců a intelektuálů s KSČ ve 30. letech se B. zaměřil intenzivně na překladovou literaturu sovětskou (I. Erenburg, M. Šolochov, N. A. Ostrovskij, V. J. Šiškov ad.) i jinou (J. Reed, M. Hölz), která podporovala komunistické myšlenky. V B. nakladatelství dostali příležitost i domácí autoři například J. Fučík, který tam působil i jako editor. B. založil v rámci svého nakladatelství mnoho edičních řad. Některé z nich z finančních nebo politických důvodů dlouho nepřežily. Jednalo se např. o Malou lacinou knihovnu, Knihovnu filmové literatury, Zlatou knihu domácnosti nebo edici Za zavřenými dveřmi. Dlouhou životností se naopak vyznačovaly řady Sovětští autoři, Knihovna Tvorby aj.

V době po uzavření Mnichovské dohody, 20. 10. 1938, byla činnost nakladatelství úředně ukončena. B. však využil možností plynoucích z nedůslednosti právních opatření i konjunktury v nakladatelském podnikání a pokračoval ve vydávání knih až do jara 1943, kdy okupační úřady znemožnily jeho další činnost. V letech okupace se B. věnoval zejména české literární klasice, založil edici Galerie českých klasiků 19. věku, a dále vydával literaturu pro děti v řadě sborníků pod souborným názvem Čeští spisovatelé českým dětem. Po osvobození 1945 vedl stranická nakladatelství a počátkem 50. let se stal ředitelem Slovanského nakladatelství.

L: J. Šup, Hovory s nakladateli. U K. B., in: Rozhledy 1937, č. 4, s. 28; J. Šnobr (ed.), Zrcadlo snů: Čeští spisovatelé českým dětem, 1967; A. Šachlová, Komunistické nakladatelství od založení strany do roku 1939. Disertační práce FF UK Praha, 1972, passim; LČL 1, s. 271; Kniha a národ 1939–1945, V. Poláček (ed.), 2004, rejstřík.

P: písemná pozůstalost v LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková