StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BORKOVEC Zdeněk 12.7.1905-23.12.1986

Zdeněk BORKOVEC
Narození	12.7.1905
Místo narození	Jaroměř
Úmrtí	23.12.1986
Místo úmrtí	Praha
Povolání	44- Právník
Citace	Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 61
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137665

BORKOVEC, Zdeněk, * 12. 7. 1905 Jaroměř, † 23. 12. 1986 Praha, kriminalista

Bratr JUDr. Jaroslava B. (1906–1949). Pocházel z rodiny důstojníka. Po maturitě na píseckém gymnáziu studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a před jejím ukončením nastoupil 1926 jako kancelářský pomocník k bezpečnostnímu oddělení pražského policejního ředitelství, od 1927 byl aktuárem kriminální policie. Při zaměstnání v termínu dokončil studium (1928 JUDr.), 1929 se stal policejním koncipistou. Snažil se jako první v Čechách uplatňovat metody soudobé mezinárodní kriminalistiky. 1932 byl jmenován policejním komisařem, 1937 vrchním policejním komisařem. 1937–40 působil jako vyšetřovatel těžkých zločinů tzv. bezpečnostní služby pražského policejního prezidia. Prostřednictvím bratra se krátce po německé okupaci zapojil do ilegální odbojové sítě, pro niž (společně s kolegou Josefem Görnerem) využíval pražského podsvětí ke sběru jinak nedostupných informací. Na osobní příkaz K. H. Franka byl B. propuštěn a přeřazen zprvu jako vedoucí kanceláře, později jako výkonný komisař na policejní komisařství Praha XII. Kontakt s odbojem udržoval po celou válku, podílel se na záchraně majetků a životů perzekvovaných osob, 1944 založil policejní zpravodajskou centrálu napojenou na ústředí pražských pošt a drah. Po osvobození se stal náměstkem prokurátora očistné komise ministerstva vnitra a svědkem ve Frankově procesu. V červnu 1945 byl jmenován s účinností od 1942 policejním radou a velitelem kriminální úřadovny Praha, 1946 kriminálním radou, 1947 vrchním kriminálním radou. Pražskou kriminální službu rychle zreorganizoval pro potřeby Národní bezpečnosti a technicky, takticky i odborně ji vybavil natolik, že se zanedlouho dostala na špičkovou evropskou úroveň. Vedl vyšetřování téměř všech velkých poválečných kriminálních případů včetně nejasné smrti Jana Masaryka, kterou mu Státní bezpečnost znemožnila došetřit. Na podzim 1947 spoluzakládal IV. sektor velitelství Národní bezpečnosti, v němž zastupoval přednostu, načež byl jako nepřítel monopolní moci KSČ v květnu 1948 zbaven služební povinnosti. Poté nastoupil do advokátní kanceláře jako tajemník. V souvislosti s popravou bratra na podzim 1949 strávil čtyři měsíce ve vyšetřovací vazbě a pak vykonával manuální práci v hutích. V 50. letech pracoval jako zeměměřičský dělník u Hydroprojektu, posléze jako závozník, od 1966 byl v důchodu.

L: M. Kučera, Pražský Maigret, v tisku.

P: archiv rodiny Borkovcovy; osobní archiv autora.

Martin Kučera