BOROVÝ Antonín 12.6.1755-24.3.1832

Z Personal
Antonín BOROVÝ
Narození 12.6.1755
Místo narození Sedlec u Písku
Úmrtí 24.3.1832
Místo úmrtí Zlatá Koruna
Povolání

63- Spisovatel 77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života

61- Pedagog

BOROVÝ, Antonín, * 12. 6. 1755 Sedlec u Písku, † 24. 3. 1832 Zlatá Koruna, učitel, spisovatel, hudebník

Od mládí se věnoval hudbě. V dětském věku byl vokalistou v klášteře ve Zlaté Koruně. Později se vzdělával v Českém Krumlově a v Pasově, odkud se do Zlaté Koruny vrátil a více než čtyřicet let zde působil jako učitel. Výuka hudbě, hra na varhany v místním kostele, činnost správce kůru – to vše patřilo v B. době k důležitým učitelským povinnostem, kterým se navíc věnoval i jako komponista. Složil řadu písní, zejména pro potřeby chrámového zpěvu. Věnoval se však také skladbám světským a jeho nejrozsáhlejším hudebním dílem byl singšpíl Opera (pro tři osoby a orchestr složený z prvních a druhých houslí, dvou fléten a kontrabasu). Obsahem tohoto hudebního kusu byly manželské rozmíšky v selské rodině. S místními amatérskými zpěváky nacvičoval pravidelně, skoro každý týden, novou zpívanou mši, takže dělal skutečně čest kantorskému povolání. Vedle hudby ho zajímala i literární činnost. Patřil do okruhu V. M. Krameria a České expedice, ve které vydal soubory povídek Zrcadlo pošetilosti, Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení, Žert a pravda. Celý život podporoval české národněobrozenecké snahy.

D: Zrcadlo pošetilosti, 1792; Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení, 1794; Žert a pravda, 1796.

L: RSN 1, s. 817; OSN 4, s. 413; ISN 3, s. 69; L. Vrkočová, Domovem hudby, 1988, s. 30.

Pavla Vošahlíková