BOROVÝ František 1844-1907

Z Personal
František BOROVÝ
Narození 1844
Místo narození asi Jílové u Prahy
Úmrtí 1907
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67-68

BOROVÝ, František, * 1844 asi Jílové u Prahy, † 1907 asi Praha, statkář a nakladatel

Pocházel ze selského rodu a hospodařil na rodinném statku v Jílovém u Prahy. Současně vlastnil dům v Praze v Myslíkově ulici. 1877 založil spolu s Alfrédem Slavíkem nakladatelství Slavík a Borový. Prvním sídlem firmy byl B. pražský dům. Ediční program nakladatelství byl zaměřen zpočátku zejména na přírodovědecké a technické publikace, což nepochybně souviselo s profesí B. společníka, geologa a mineraloga, profesora pražské techniky. Vlastenecké nadšení obou společníků se však projevilo i vydáváním prací významných českých slovakofilů (R. Pokorný), znalců Slovenska a slovanského světa (J. Vlček) a slovenských autorů (J. Botto) v rámci tzv. Knižnice českoslovanské. 1878–81 se toto nakladatelství ujalo i humoristického časopisu Paleček, který dříve vydávalo nakladatelství J. Otty. Ambiciózní program, zejména náročné vědecké publikace, firmu finančně vyčerpal, a ta musela činnost 1883 ukončit. B. se však nechtěl nakladatelského podnikání vzdát. Ve stejném roce získal samostatnou koncesi a pokračoval ve vydávání knih zhruba do 1890, kdy vážně onemocněl a musel své aktivity omezit. Svůj čas vždy dělil mezi Prahu a Jílové, kde udržoval provoz rodinného statku. Uvědomoval si, jaké obtíže takové různorodé podnikání vyvolává, a proto se rozhodl rozdělit ho mezi své dva syny. Starší Josef B. († 1898) měl vést nakladatelství, vrátit se k jeho původnímu zaměření na technickou a vědeckou literaturu. Studoval proto pražskou techniku a stal se inženýrem elektrotechnikem. Mladší František B. (1874–1936) byl B. předurčen k vedení rodinné zemědělské usedlosti a měl k tomu získat i vysokoškolskou kvalifikaci. Náhlé úmrtí staršího syna způsobilo změnu v těchto plánech. B. mohl ještě před svou smrtí sledovat, jak se jeho mladší syn připravoval na samostatné nakladatelské a knihkupecké povolání.

L: OSND 1/1, s. 686; LČL 1, s. 275n.; J. Pilz, Národní 9, 1969, s. 14n.

P: Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.

Pavla Vošahlíková