BOROVÝ František 31.1.1874-20.3.1936

Z Personal
František BOROVÝ
Narození 31.1.1874
Místo narození Praha
Úmrtí 20.3.1936
Místo úmrtí Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel

BOROVÝ, František, * 31. 1. 1874 Praha, † 20. 3. 1936 Praha, nakladatel a knihkupec

Syn statkáře a nakladatele Františka B. (1844–1907) a bratr Josefa B. († 1898) absolvoval 1891 pražské Akademické gymnázium a v souladu s přáním otce pokračoval ve studiu ve Vídni na vysoké škole zvěrolékařské a zemědělské. Toto vzdělání ho mělo připravit k převzetí rodinného statku v Jílovém u Prahy. Vzhledem k otcově nemoci školu nedokončil a vrátil se do Prahy. Do jeho životních plánů zasáhlo také neočekávané úmrtí staršího bratra. B. se rozhodl pokračovat v nakladatelské činnosti. Původní otcovu koncesi k tomuto podnikání však neudržel, protože nesplňoval kvalifikační podmínky živnostenského řádu. Ve snaze vyhovět zákonu a získat potřebnou praxi v oboru nastoupil 1900 jako účetní a později disponent do jednoho z největších nakladatelských domů té doby v Čechách i celé monarchii, do nakladatelství J. Otty. Pracoval v něm téměř třináct let a časem mu svěřovali mnohá složitá obchodní jednání, při kterých osvědčil takt i prozíravost. Dohlížel také na obchodní propagaci firmy, která byla jeho zásluhou velmi nápaditá. V době praxe u J. Otty se B. věnoval také studiu ekonomických věd. 1913 vybaven teoretickými i praktickými znalostmi obnovil B. rodinný nakladatelský podnik. Koncesi, která se v originálu nezachovala, získal údajně už 1900. Z dochovaných dokumentů je však zřejmé, že teprve 1912 a 1913 byl podnik řádně zaregistrován. Ve stejné době prodal B. také velkou část pozemků v Jílovém, aby získal hotovost pro podnikání. Také v dalších letech řešil finanční ztráty prodejem polností. Postupně mu v Jílovém zůstalo jen selské stavení, stáje a dvě velké zahrady. První kniha, kterou B. samostatně vydal, byl román Móra Jókaie. Knihy tohoto autora považoval za umělecky hodnotné a současně i obchodně perspektivní. B. se ovšem chtěl věnovat především nové české literatuře a získat ke spolupráci přední domácí literáty. K jeho nejstarším spolupracovníkům z řad spisovatelů, kteří mu pomáhali hledat talenty, patřil V. Dyk a S. K. Neumann. Rychle však přibývali další: bratři Čapkové, J. Hora, J. Mahen, I. Olbracht, A. M. Tilschová, K. Toman, F. Šrámek, O. Theer, K. M. Čapek-Chod a mnozí jiní. Nakladatelství, které B. založil v předvečer první světové války, už ve válečných poměrech získalo dobré jméno. B. se nebál dát najevo své české vlastenectví. 1915 vydal kupříkladu knihu Památce mistra Jana Husi v barvách národní trikolóry, kterou distribuoval jen prostřednictvím subskripce, aby se vyhnul cenzuře. Zapojil se i přímo do činnosti protirakouského odboje v rámci Maffie. B. zásluhy o původní českou tvorbu a nový samostatný stát však nezabránily hospodářským obtížím jeho podniku. 1925 byl nucen ho prodat J. Stránskému, který nakladatelství sloučil s tiskárnou Polygrafia a deníkem Lidové noviny. Jméno Nakladatelství F. Borový se však udrželo a B. byl až do 1931, kdy odešel do důchodu, jeho ředitelem. Prodejem se však finanční problémy nakladatelství okamžitě nevyřešily. Nepomohla ani podpora tichých společníků, ke kterým patřil např. K. Čapek. Teprve příchod nového obchodního ředitele J. Fürtha (později Firta) 1929 obchodní situaci nakladatelství zlepšil. Fürth ovšem respektoval B. jako znalce domácí i zahraniční literatury a celé kulturní scény a při volbě autorů i knih určených k publikaci mu nechával volnost. B. založil od počátku své nakladatelské činnosti mnoho edic. K nejstarším patřil Zlatokvět, k nejrozsáhlejším Žatva, která měla několik řad. Českou i zahraniční poezii, prózu i drama zahrnovala také edice Pantheon, cestopisné tituly nabízel B. čtenářům v Knihovně dalekých obzorů ap. Nakladatelství Borový vydávalo také významné literární časopisy a další periodika, mezi kterými k nejvýznamnějším patřily Kmen (redigoval F. X. Šalda), Červen (redigoval S. K. Neumann), Šibeničky (redigoval E. Bass), Přítomnost (redigoval F. Peroutka), Jeviště (redigoval J. Vodák). Vedle své profese se B. věnoval také řadě veřejných a společenských aktivit včetně práce pro zájmové a stavovské organizace. Od počátku 30. let se u něj začaly objevovat vážné zdravotní obtíže, které ho donutily 1931 k odchodu do důchodu. Ještě před tím uzavřel s J. Fürthem dohodu, která měla finančně zabezpečit jeho i manželku. V době své nemoci se zdržoval převážně v Jílovém. Na přelomu let 1935/36 se jeho obtíže zhoršily, byl operován v pražské Vinohradské nemocnici, ale záhy poté zemřel. V upomínku na B. život a dílo vydalo nakladatelství nesoucí i nadále jeho jméno sborník In memoriam Františka Borového.

L: Padesát let firmy Borový, in: Rozpravy Aventina, 1927/28, passim; In memoriam F. B., 1937; J. Pilz, Národní 9, 1969, passim; J. Firt, Knihy a osudy, 1991, 2. vyd., passim; LČL 1, s. 275n.; Tomeš 1, s. 120n.; J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 48; Kniha a národ 1939–1945 (V. Poláček, ed.), 2004, rejstřík.

P: Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková