Biografický slovník
BORSKÝ Vladimír 2.3.1904-24.10.1962
| Vladimír BORSKÝ | |
 | |
| Narození | 2.3.1904 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 24.10.1962 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
85- Filmař nebo filmový podnikatel 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 70-71 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42692 |
BORSKÝ, Vladimír (vl. jm. Fuks, Vladimír), * 2. 3. 1904 Praha, † 24. 10. 1962 Praha, filmový herec, režisér a scénárista
Maturoval na obchodní akademii, poté absolvoval studium na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. Jeho herecké začátky jsou spojeny se scénou Intimního divadla. Jako filmový herec se objevil v ještě němém filmu Prach a broky režiséra Přemysla Pražského, kde ztvárnil roli lesního adjunkta Chvojky. Do zvukového filmu B. poprvé obsadil režisér M. J. Krňanský. Jednalo se o titulní roli v adaptaci románu Ignáta Hermanna Kariéra Pavla Čamrdy. V 1. polovině 30. let vystupoval hlavně v milovnických rolích (Svítání, 1933; Maryša, 1934). Zatímco publikum si B. získal vcelku snadno, umělecká kritika poukazovala na jeho slabý herecký fond. Navíc se na role milovníků dle soudobých kritiků nehodil. Jako režisér se soustředil především na přepisy literárních a dramatických předloh (Vojnarka, 1936; Jan Výrava, 1937; Paličova dcera, 1941). K těmto filmům si psal i vlastní scénáře. Během své režisérské kariéry úzce spolupracoval s řadou vynikajících herců (Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Ladislav Pešek, Růžena Nasková, Karel Höger aj.). Mimořádnou kvalitou vynikala také hudba k B. filmům, která podtrhovala dramatičnost děje. K filmům Vojnarka, Jan Výrava a Čekanky složil hudbu Emil František Burian, u Paličovy dcery vsadil B. na Otakara Jeremiáše. Ten byl později právě za svůj mimořádně působivý doprovod k tomuto filmu vyznamenán státní cenou. Až do roku 1942 působil B. stále ještě také jako herec.
Po druhé světové válce se však již plně věnoval práci režiséra a scénáristy. 1947 natočil první československý barevný celovečerní film Jan Roháč z Dubé inspirovaný stejnojmenným dramatem Aloise Jiráska. Toto dílo reprezentovalo již znárodněnou československou kinematografii na Mezinárodním filmovém festivalu v Bruselu v tomtéž roce. B. v ní od dubna 1947 vedl první výrobní skupinu. Pokus o filmové drama z 2. poloviny 19. století představuje adaptace novely Svatopluka Čecha Jestřáb kontra Hrdlička (1953). Jako úspěšnější však bývá hodnocena komedie ze soudobého života Kudy kam (1956), natočená podle stejnojmenné divadelní hry Oty Šafránka. V soudobých kulisách se odehrávalo také B. kriminální drama Padělek (1957), jehož námět pochází od spisovatele detektivních románů Eduarda Fikera.
D: filmové role: Prach a broky, 1926; Kariéra Pavla Čamrdy, 1931; Zapadlí vlastenci, 1932; Její lékař, 1933; Svítání, 1934; Anita v ráji, 1934; Maryša, 1934; Studentská máma, 1935; Umlčené rty, 1939; Čekanky, 1940; Píseň lásky, 1941; scénář a režie: Vojnarka, 1936; Jan Výrava, 1937; Čekanky, 1940; Paličova dcera, 1941; Jan Roháč z Dubé, 1947; Jestřáb kontra Hrdlička, 1953; Kudy kam, 1956; Padělek, 1957; středometrážní film Herec Stanislav Neumann, 1961.
L: DČD 3, s. 228; ČBS, s. 60; Tomeš 1, s. 121; Knapík, s. 57; MČE 1, s. 524; PSN 1, s. 250; FP, s. 49n.; E. Urbanová – B. Urgošíková, Český hraný fi lm I (1898–1930), 1995, s. 245; II (1930–1945), 1998, passim; III (1945–1960), 2001, passim.
Roman Vondra
Vladimír Borský s Lídou Baarovou
